Kapihttal 12. Váiddaáššit

Ulbmil

Dokumeanta galgá sihkkarastit ahte Sámi allaskuvlla váiddaáššiid meannudeamis lea alla kvalitehta.

Doaibmaguovlu

Dát dokumeanta guoská ollislaččat váiddaáššiid hálddašeapmái Sámi allaskuvllas. Dokumeanta čilge oktasašvuođaid mat leat oassin dán barggus.

Lágat ja njuolggadusat

Čuovvovaš lágat ja mearrádusat regulerejit váiddaáššiid hálddašeami Sámi allaskuvllas

Váiddaáššiid hálddašeami ovddasvástádusjuohku

Fágagoađit ovddasvástidit:

  • Meannudit árvosátnebidjama guoskevaš váidagiid, vrd. universitehta ja allaskuvlaláhka § 5-3.
  • Dárkkistit dilálašvuođaid mat ákkastallet eaŋkilmearrádusaid váidaga. Jus gávnnahuvvo ahte vaidda dohkkehuvvo, de galgá mearrádus rievdaduvvot. Jus ii, de galgá váidda ovddiduvvot oahppohálddahussii, gii ovddida ášši váiddalávdegoddái.

Oahppohálddahus ovddasvástida:

  • Ráhkkanahttit áššiid mat galget meannuduvvot váiddalávdegottis.
  • Dárkkistit dilálašvuođaid mat ákkastallet eaŋkilmearrádusaid váidaga. Jus gávnnahuvvo ahte vaidda dohkkehuvvo, de galgá mearrádus rievdaduvvot. Jus ii, de galgá váidda ovddiduvvot váiddalávdegoddái.
  • Addit oahpaheami ja ráđiid váiddaáššiin.

Sámi allaskuvllas lea nammaduvvon váiddalávdegoddi universitehta ja allaskuvlalága § 5-1 mearrádusaid vuođul. Váiddalávdegottis leat vihtta miellahtu oktan persovnnalaš várrelahtuiguin, lávdegotti jođiheaddji, fágasuorggi áirras, hálddahusa áirras ja guokte studeantta. Jođiheaddji galgá deavdit láhkamearriduvvon gáibádusaid mat gusket láhkaduopmárii. Váiddalávdegoddi galgá meannudit váidagiid mat gusket čuovvovaš mearrádusaide:

  • Váidagiid mat gusket eaŋkilmearrádusaide Sámi allaskuvlla studeanttaid ja oahpposajiohcciid birra, dákko bokte maiddái váidagiid mat gusket sisaváldima, permišuvnna, gráda ja oahppoduođaštusa juolludeami, oahpporievtti massima ja sullasaččaid mearrádusaide.
    váiddalávdegoddi ii meannut váidagiid mat gusket Oktasaš sisaváldima sisaváldimii, vrd. forskrift om nasjonal nemnd for opptak gjennom Samordna Opptak av 10. oktober 2005 nr 1191.
  • Eksámena, sensurerema ja bargogáibádusaid formála meattáhusaid váidima, vrd. universitehta ja allaskuvlalága § 5-2.

Váiddaáššiid meannudeapmi oppalaččat

Buot váiddaáššiid meannudeapmi Sámi allaskuvllas galgá čuovvut hálddašeami vuođđoprinsihpaid maid bohtet ovdan 1. kapihttalis Oahppoáššiid meannudeapmi Sámi allaskuvllas. Dát gáibidit earret eará dohkálaš ja ovttadássásaš áššemeannudeami ja gulahallama gaskkal dagu ja reakšuvnna.

Váldonjuolggadussan lea ahte váiddaáššit meannuduvvojit hálddašanlága kapihtal VI Om klage og omgjøring mearrádusaid vuođul. Muhtun váiddaáššiide gávdnojit sierra mearrádusat universitehta ja allaskuvlalágas §§ 5-2 og 5-3. Dát guoská eksámenčađaheami ja sensurerema formála meattáhusaid váidimii ja maiddái mearriduvvon árvosáni váidimii.

Mii lea váidda?

Váidda ovddiduvvo dábálaččat čálalaččat, muhto sáhttá maiddái earenoamáš dáhpáhusain ovddiduvvot njálmmálaččat. Njálmmálaš váidaga oktavuođas galgá orgána guhte vuostáiváldá váidaga bidjat dán čálalaš hápmái. Váidda sáhttá maiddái ovddiduvvot elektrovnnalaččat, e-boastta bokte.

Váidagis ii dárbbat leat bajilčálan “váidda”, muhto berre boahtit ovdan makkár mearrádus váido ja maiddái makkár rievdadusat leat sávahahtti mearrádusas mii váido.

Son guhte váidá dahje son geasa váidi lea addán fápmudusa vuolláičállit galgá vuolláičállit váidaga.

Jus lea eahpečielggas leago váidda vai ii dahje makkár mearrádus váido, de berre váidái addot oanehis áigemearri čielggadit dán. Jus čielggadeapmi ii boađe, de ovddideapmi hilgojuvvo.

Jus mearrádus mii váido ii leat eaŋkilmearrádus, vrd. hálddašanlága § 2 vuosttaš lađas bustáva b, de ii sáhte mearrádus váidot. Váidda sáhttá de hilgojuvvot dahje meannuduvvot ášši mearrádusa moaittan.

Geas lea váidinvuoigatvuohta?

Son guhte váidá galgá leat áššebealálaš áššis dahje jus galgá leat lágalaš váidinberoštupmi. Gáibiduvvon lágalaš váidinberoštupmi mearkkaša ahte mearrádusas galget leat čielga váikkuhusat sutnje gii ii leat áššebealálaš ovdal sus lea riekti váidit.

Sensurerenmearrádusain lea son dahje sii gii/geat leat čađahan eksámena geas/geain lea vuoigatvuohta váidit formála meattáhusaid dahje iežas/iežaset olahusa árvvoštallama guoskevaš eksámenis..

Goas ferte váidda leat ovddiduvvon?

Váidda galgá leat ovddiduvvon maŋemusat 3 vahkku maŋŋel go mearrádusa dieđiheapmi lea boahtán guoskevaš áššebealálažžii. Jus dieđiheapmi dahkko almmolaš almmuhemiin, de álgá váiddaáigemearri dan beaivvi rájes go mearrádus vuosttaš geardde almmuhuvvui, vrd. hálddašanlága § 30.

Váiddaáigemearri botkejuvvo jus áššebealálaš bivdá čilgehusa mearrádussii. Ođđa áigemearri álgá dan rájes go čilgehus lea ollen váidái.

Earenoamáš diliin sáhttá váidda mii lea ollen beare maŋŋit meannuduvvot, jus váidi ii leat sáhttán garvit ahte áigemearri ii doalahuvvon dahje jus earenoamáš sivaid geažil lea dehálaš ahte váidda meannuduvvo, vrd. hálddašanlága § 31. Go árvvoštallá galgá go váidda goitge meannuduvvot e galgá váldit vuhtii ahte mielddisbuktá go rievdaduvvon mearrádus vahága dahje hehttehusa earáide. Sihke instánsa mii dahká mearrádusa dahje váiddainstánsa sáhttá meannudit váidagiid mat bohtet maŋŋel áigemeari jus guoskevaš eavttut leat devdojuvvon. Váidda ii sáhte meannuduvvot jus lea mannan eambbo go jahki dan rájes go mearrádus dahkkui.

Jus váidda ovddiduvvo maŋŋel váidináigemeari ja ii gávdno vuođđu meannudit váidaga, de galgá váidda hilgojuvvot. Váidái galgá dieđihuvvot ahte váidda hilgojuvvo ja ahte váidda sáddejuvvo váidinorgánii. Váidininstánsa sáhtte geahččalit buot beliid áššis, maiddái hilguma ákka ja vuođu.

Áššeráhkkaneapmi

Váidda sáddejuvvo hálddahuslaš ovttadahkii gii dagai mearrádusa mii váido. Jus váidi lea bivdán mearrádusa čilgejuvvot, de lea mearrádusorgána geatnegahtton addit čilgehusa mii čujuha njuolggadusaide mat leat vuođđun mearrádussii ja maiddái dáid njuolggadusaid váldosisdoallu galgá boahtit ovdan čilgehusas. Viidásit galgá čilgehusas boahtit ovdan makkár duohta dilálašvuođat leat vuođđun mearrádussii.  Jus mearrádusat leat dahkkon árvvoštemiin, de galgá čilgehusas boahtit ovdan mii dása lea leamaš vuođđun.

Mearrádusorgána geahččá ášši ođđasit ja dahká daid dárkkistemiid maid váidda addá vuođu dahkat. Mearrádus sáhttá rievdaduvvot dahje fámohuhttojuvvot jus orgána gávnnaha ahte váidagis leat momeanttat maid vuođul dát berre dahkkot. Mearrádusorgána galgá maiddái árvvoštallat leatgo eavttut devdon nu ahte ášši galgá meannuduvvot. Jus eavttut eai leat devdon, de mearriduvvo ahte váidda hilgojuvvo.

Mearrádusorgána hábme reivve go ášši dieđut čoahkkáigessojit ja gos váidi čuoččuhusat árvvoštallojuvvojit. Reive, váidda ja ášši guoskevaš dokumeanttat sáddejuvvojit oahppohálddahussii gii doaibmá čállin váiddalávdegoddái. Oahppohálddahus hábme áššečilgehusa ja hálddahusa mearrádusárvalusa váiddaáššis.

Váidda galgá ráhkkanahttot ja mearriduvvot dárbbašmeahttun hehttehusaid haga. Gaskaboddasaš vástádus galgá sáddejuvvot jus ádjána guhkit go mánu meannudit váidaga, dan rájes go váidda lea boahtán allaskuvlii. Dás galgá čilgejuvvot manne manná guhkit áigi váidaga meannudeapmái ja jus vejolaš de galgá boahtit ovdan goas vástádus sáhttá vurdot.

Váiddainstánssa gelbbolašvuohta

Váiddainstánsa sáhttá geahččalit buot beliid áššis ja váldit vuhtii ođđa dieđuid. Meannudeamis váiddainstánsa árvvoštallá váidi oainnuid ja sáhttá maid váldit bajás áššiid maid váidi ii leat guoskkahan. Boađusin váiddaášši meannudeamis sáhttá váiddainstánsa dahkat ođđa mearrádusa áššis, doalahit mearrádusa dahje fámuhuhttit mearrádusa ja sáddet ášši ruovttoluotta vuolit instánsii ođđa meannudeapmái.

Eaŋkilmearrádusat dábálaččat eai sáhte rievdaduvvot vahágin váidái. Dát ii guoskka mearriduvvon árvosániid váidimii.

Mearrádusa maŋiduvvon fápmuibidjan – maŋiduvvon váikkuhus

Váldonjuolggadus lea ahte mearrádus lea fámus dakkaviđe. Dát ii dattege mearkkaš ahte vejolaš reakšuvnnat fertejit álggahuvvot mearrádusa dáhtona rájes. Sihke vuosttašinstánsa ja váiddainstánsa sáhttá mearridit maŋiduvvon fápmuibidjama dahje maŋiduvvon váikkuhusa. Dát mielddisbuktá ahte rievdadusat maid mearrádus addá maŋiduvvot addon áigái, ovdamearkka dihtii dassá váidináigemearri dievvá. Studentii berre dieđihuvvot ahte son sáhttá gáibidit maŋiduvvon váikkuhusa váidagis go vuosttašinstánsa dahká mearrádusa mas leat earenoamáš váikkuhusat studentii, vrd. hálddašanlága § 27 goalmmát lađas.

Gáibádus oažžut čilgehusa mearriduvvon árvosátnái

Eksámenkandidáhtain lea vuoigatvuohta oažžut mearriduvvon árvosáni čilgejuvvot. Dát vuoigatvuohta gusto maiddái go árvvoštallankriteriat “ceavzán” dahje “ii ceavzán” geavahuvvo. Čilgehusa gáibádus ovddiduvvo oahppohálddahussii maŋemusat golbma vahkku maŋŋel go boađus almmuhuvvui. Almmuhanáigin rehkenastojuvvo dat dáhton go sensureren almmuhuvvon ja lassin guokte kaleandarbeaivvi. Njálmmálaš ja praktihkalaš eksámena čađaheami oktavuođas ferte studeanta bivdit čilgehusa dakka maŋŋel go árvosátni lea dieđihuvvon sutnje.

Čilgehusas galgá boahtit ovdan makkár oppalaš prinsihpat leat leamaš vuođđun árvvoštallamii ja maiddái kandidáhta olahusaid oktagaslaš árvvoštallan galgá čilgejuvvon. Sensor sáhttá válljet addá go čilgehusa njálmmálaččat dahje čálalaččat, dábálaččat maŋemusat guokte vahkku maŋŋel go kandidáhtta lea bivdán čilgehusa. Jus árvvoštallamii leat dahkkon čálalaš njuolggadusat, de galget dát leat olámuttos kandidáhttii maŋŋel árvosáni mearrideami.

Mearriduvvon árvosáni váidin

Jus studeanta čálalaččat váidái árvosáni mii lea biddjon su olahussii ovdal go golbma vahkku leat mannan dan rájes go eksámena boađus lea almmuhuvvon, de ođđa eksámenkommišuvdna čađaha ođđa sensurerema. Dát kommišuvdna doaibmá váiddainstánsan. Ođđa árvosátnemearrádus sáhttá leat jogo buorrin dahje vahágin váidái.

Njálmmálaš eksámena árvvoštallama, hárjehallama dahje eará árvvoštallama ii sáhte váidit jus geahččaleapmi lea dakkár ahte ii leat vejolaš árvvoštallat dan ođđasit.

Váidináigemearri botkejuvvo jus studeanta gáibida mearriduvvon árvosátnái čilgehusa dahje jus son ovddida eksámenčađaheami formála meattáhusa váidaga. Ođđa váidináigemearri álgá dan rájes go studeanta lea ožžon čilgehusa dahje dan rájes go formála meattáhusa váidda lea loahpalaččat mearriduvvon.

Oahppoduođaštus galgá buktot sisa ovdal mearriduvvon árvosáni váidin, mii ovddiduvvo maŋŋel go oahppoduođaštus lea čálihuvvon, sáhttá meannuduvvot.

Oasseeksámeniid árvosániid, mat leat oassin loahpalaš árvosánis, ii sáhte váidit ovdal loahpalaš arvosátni lea almmuhuvvon.

Buot joavkomiellahtut galget vuolláičállit váidaga go joavkoeksámena mearriduvvon árvosátni váido.

Ođđa eksámenkommišuvdna, váiddainstánsa, galgá ođđasit ja iešheanálaččat mearridit árvosáni. Dát mearkkaša ahte ovddit kommišuvnna árvvoštallamat eai galgga vuođđun váiddainstánssa árvvoštallamiidda. Ođđa eksámenkommišuvnnas eai galgga dan dihte leat dieđut árvosáni, árvosáni čilgehusa ja studeanta váidaga vuođušteami birra. Hui earenoamáš diliin fertejit goitge áššis boahtit ovdan nu ollu dieđut go vejolaš. Dákkár dárbu lea eksámenvástádus iešalddis ii atte sensoriidda buot relevánta momeanttaid sensurerema ektui. Dát sáhttá ovdamearkka dihte dáhpáhuvvat áššiin gos vástádusas leat plagieremat dahje go eksámenčađaheamis leat formála meattáhusat.

Jus loahpalaš árvosátni lea mearriduvvon sihke čálalaš ja njálmmálaš geahččaleami vuođul ja váidái mieđihuvvo čálalaš eksámenoasi váidda, de galgá dollot ođđa njálmmálaš eksámen loahpalaš árvosáni mearrideapmái. Dát guoská maiddái vaikko váiddameannudeapmi lea vahágin váidái.

Váiddasensurerema áigemearri lea golbma vahkku dan rájes go váidda lea journálii biddjon. Váiddainstánssa mearrádus lea loahpalaš iige sáhte váidot. Maŋemus árvvoštallan gusto, nu ahte ii leat válljenvejolašvuohta gaskkal álgoálggu árvosátnemearrideami ja árvosátnemearrideami maŋŋel váidaga..

Eksámena formála meattáhusa váidin

Studeanta sáhttá váidit eksámena formála meattáhusaid. Formála meattáhusat sáhttet ovdamearkka dihtii leat meattáhusat eksámenbargobihtás, eksámenčađaheamis dahje sensurerema čađaheamis.

Váidináigemearri lea golbma vahku dan rájes go kandidáhtta fuomášii, dahje berrešii fuomášan, ášši man dihte váidá. Jus kandidáhtta lea bivdán mearriduvvon árvosátnái čilgehusa ja/dahje váidán mearriduvvon árvosáni, de álgá váidináigemearri dan rájes go kandidáhtta lea ožžon čilgehusa dahje dan rájes go váidagis lea loahpalaš mearrádus dahkkon.

Dávjá lea eahpečielggas leatgo formála meattáhusat váidon. Lea dehálaš čielggadit váidin maid son háliida olahit. Sidjiide ferte dieđihuvvot ahte jus formála meattáhusaid váidda dohkkehuvvo, de fámohuhttojuvvo sensormearrádus. Dát gusto beroškeahttá eksámenbohtosa. Váidinvuoigatvuohta lea individuála go formála meattáhusaid váidin sáhttá čuohcat studeantta eksámenii guoskevaš vuoigatvuođaide ja rivttiide. Oktasaš váidagat eai dohkkehuvvo jus buot kandidáhtat eai leat vuolláičállán dán dahje addán fápmudusa váidit.

Oahppohálddahusa meannuda álggos váidaga. Oahppohálddahusa ferte árvvoštallat leatgo duohta dilálašvuođat doarvái bures boahtán ovdan. Sáhttá leat dárbbašlaš viežžat cealkámušaid sis geat leat ráhkadan eksámenbargobihtáid ja/dahje eksámenkommišuvnnas. Oahppohálddahus ferte dasto árvvoštallat leago áššis formála meattáhus vai ii. Jus oahppohálddahus gávnnaha ahte áššis lea formála meattáhus, de ferte maiddái árvvoštallat sáhttá go meattáhus leat čuohcan kandidáhta olahussii dahje dán árvvoštallamii. Ášši ja ášši dokumeanttat galget sáddejuvvot allaskuvlla váiddalávdegoddái jus váidda ii dohkkehuvvo. Oahppohálddahusa árvvoštallan ja loahppaboađus galgá boahtit ovdan reivves mii manná váiddalávdegoddái. Váidái sáddejuvvo kopiija reivves vai son dovdá oahppohálddahusa árvvoštallamiid ja viidásit áššegeainnu.

Jus lea dahkkon meattáhus mii sáhttá čuohcat studeanta olahussii dahje dán árvvoštallamii, de sensurerenmearrádus fámohuhttojuvvo. Ođđa sensureren dahkko jus meattáhus sáhttá njulgejuvvot sisabuktojuvvon bargguid ođđa árvvoštallamiin. Ođđa eksámen dahje geahččaleapmi ođđa sensoriiguin dollo jus ovdalis namuhuvvon vuohki ii leat vejolaš. Ođđa sensurerema mearriduvvon árvosátni sáhttá váidot universitehta ja allaskuvlalága § 5-3 vuođul.

Jus váiddalávdegoddi gávnnaha ahte formála meattáhus lea dahkkon ja ahte lea jierpmálaš jáhkkit ahte dás sáhttá leamaš dadjamuš ovtta dahje máŋgga kandidáhta olaheapmái dahje dán árvvoštallamii, de sáhttá mearriduvvot ahte ođđa sensureren, eksámen dahje geahččaleapmi galgá dollot. Kandidáhtat sáhttet de válljet háliidit go ávkkástallat dán ođđa vejolašvuođa.

Váiddalávdegotti mearrádus

Váidda meannuduvvo váiddalávdegotti čoahkkimis. Oahppohálddahus sádde váidái ja guoskkahuvvon orgánii dieđu váidaga mearrádusa birra go váiddalávdegoddi lea mearridan váidaga.

Váiddalávdegotti mearrádusaid ii sáhte váidit. Hálddašanlága vuođul spiehkastuvvo dán mearrádusas váiddainstánssa hilgunmearrádusaid oktavuođas. Dáid sáhttá váidit jus vuolit instánsa ii leat maid mearridan hilgut ášši. Garvin dihte guhkes váiddaproseassaid berrejit vuolit instánssat hilgut váidagiid go lea vuođđu dahkat dan. Vuolit instánsa berre dán dihte juohke váiddaáššis álggos dárkkistit deavdá go váidda formála eavttuid mat gáibiduvvojit ovdal váidda sáhttá meannuduvvot.

Vaikko váiddainstánssa mearrádus ii sáhte váidot, de sáhttá váiddainstánsa fallehuvvot siviilaáššečuoččáldahttimiin dahje go ášši váido Siviilaáittardeaddjái, Stuorradikki hálddašeami áittardeaddjái.

Vuolggasadjin lea ahte ii duopmostuollu iige siviilaáittardeaddji sáhte rievdadit váiddalávdegotti mearrádusa dahje dahkat ođđa mearrádusa váiddaáššis. Duopmostuollu sáhttá dábálaččat dušše mearridit váiddalávdegotti mearrádusa eahpegustojeaddjin ja Siviilaáittardeaddji sáhttá dušše cuiggodit meattáhusaid dahje hilggodemiid mearrádusas.

 

Kvalitehtasihkkarastin:

  1. Ulbmil ja huksehus
  2. Aktevrrat ja ovddasvástádusjuohku
  3. Kvalitehtadimenšuvnnaid mihtut
  4. Evalueremat
  5. Oahppokvalitehta analysa
  6. Bargo- ja ovddasvástádusjuohku kvalitehtasihkkarastimis ja oahpuid hálddašeamis
Oahppodoaimmaid kvalitehtagiehtagirji
Filesize: 1226 KB