Kapihttal 1. Oahppoáššiid meannudeapmi Sámi allaskuvllas

Ulbmil

Dokumeanta galgá sihkkarastit ahte oahppoáššiid meannudeapmi Sámi allaskuvllas čuovvu dábálaš prinsihpaid buori hálddašeamis.

Doaibmaguovlu

Guoská buot beliide oahppoáššiid meannudeamis Sámi allaskuvllas. Dokumeanta čilge oktasašvuođaid mat leat oassin dán barggus.

Lágat ja njuolggadusat

Hálddašandoaibma galgá čuovvut dábálaš prinsihpaid buori hálddašandoaimmas ja maiddái njuolggadusaid čuovvovaš lágain ja mearrádusain:

Áššemeannudeami vuhtiiváldimat

Sámi allaskuvlla áššemeannudeapmi lea hábmejuvvon ja galgá hábmejuvvot iešguđet vuhtiiváldimiid ja beliid vuođul mat árvvoštallojuvvojit nubbi nuppi ektui. Galgá sihkkarastojuvvot ahte áššit meannuduvvojit doarvái vuđolaččat ja dárbbašmeahttun guhkes áigegeavaheami haga, ja ahte meannudeapmi lea álkit ja praktihkalaš. Áššemeannudeamis sáhttá šaddat dárbu almmolaš beroštumiid árvvoštallat priváhta beroštumiid ektui, ovdamearkka dihtii allaskuvlla effektivitehta ja ráddjejuvvon resurssageavaheami dárbu indiviida beroštumiid ektui. Indiviida geahčadeami (innsyn) ja dárkkisteami vuhtiiváldin áššemeannudeamis berre árvvoštallojuvvot vuhtiiváldimiid ektui mat orrot gáibideame jávohisgeatnegasvuođa ja ahte áššebáhpirat eai berre leat almmolaččat. Viidásit áššemeannudeapmi sáhttá roahkka leat standardiserejuvvon muhtun diliin. Eará áššiin berre leat máŋggabealat nu ahte eaŋkil áššit meannuduvvojit oktagaslaččat.

Buorre hálddašeapmái gávdnojit čálitkeahtes norpmat mat dievasmahttet formála mearriduvvon áššemeannudannjuolggadusaid. Eanemus guovddáš norbma lea dohkálaš áššemeannudeami gáibádus. Eanas eará áššemeannudannjuolggadusat leat vuođuštuvvon dán prinsihppii. Dohkálaš áššemeannudeapmái gullá earret eará gažaldagaid vástideapmi  nu ahte ii ádján dárbbuhemiid, gullat buot beliid áššiid main leat vuosttálaš beroštumit, buorit arkiivarutiinnat jna.

Dehálaš oassi dohkálaš áššemeannudeamis lea ahte hálddašeamis lea iešheanalis ovddasvástádus ášši dieđuide, sihke dieđuid dárkkisteapmái, lágalaš osiide ja árvvoštallama osiide áššis. Dát gohčoduvvo dárkkistanprinsihppan.

Eará dehálaš prinsihppa lea hálddašeami gáibádus objektivitehtii, mas earret eará áššeoasálaččaid vealakeahtes meannudeami vuhtiiváldin lea guovddážis. Dát prinsihppa guoská sihke vuđolaš áššeráhkkaneami ja juohke virgeolbmo habilitehta gáibádusaid njuolggadusaide. Viidásit lea guovddáš prinsihppan gáibádus oktagaslaš áššemeannudeapmái áššiin mat gusket viissis olbmuid rivttiide ja geatnegasvuođaide. Maiddái áššiin main lea standardiserejuvvon áššemeannudanprosedyrat eaktuduvvo ahte hálddašeapmi áššemeannuda juohke ášši oktagaslaččat.

Hálddašeamis lea dábálaš bagadangeatnegasvuohta. Buorre hálddašandábiid čálitkeahtes norpmat lea vuođuštuvvon hálddašanláhkii, universitehta ja allaskuvlaláhkii ja eará formála mearriduvvon njuolggadusaide. Dábálaš bagadangeatnegasvuohta lea oassin hálddašanlágas, §11. Dán birra čilgejuvvo eambbo vuollelis.

Oppalaš njuolggadusat hálddašanorgánaid áššemeannudeamis

Bagadangeatnegasvuohta

Hálddašanlága §11 vuođul lea buot hálddašanorgánain [1] dábálaš bagadangeatnegasvuohta iežaset doaibmaguovllu siskkobealde. Vuosttaš oasis boahtá ovdan ahte “bagadusa mihttun galgá leat addit buot áššeoasálaččaide ja eará berošteddjiide vejolašvuođa buoremus lági mielde áimmahuššat beroštumiideaset viissis áššiin”. Bagadusgeatnegasvuohta ja geahčadanvuoigatvuohta hálddašanlága njuolggadusaid ja almmolašvuođalága njuolggadusaid mielde, leat dehálaš prinsihpat mat gusket guoskkahuvvon áššebealálačča beroštumiid áimmahuššanvejolašvuođaide hálddašeami oktavuođas.

Bagadeami doaimmaheapmi galgá heivehuvvot iešguđet hálddašanorgána dillái ja kapasitehtii. Dievasmahtti njuolggadusat hálddašanorgánaid bagadangeatnegasvuođa ektui čuvvot hálddašanlága láhkaásahusa kapihtal 2.

Bagadangeatnegasvuohta ii leat geatnegasvuohta doaimmahit oppalaš diehtojuohkima, muhto bagadeami addit viissis áššiin. Hálddašanorgána lea geatnegahtton bagadeami addit iežas doaibmabijuin, sihke áššebealálaččaide ja earáide dihto áššis. Jus muhtun boahtá jearrat geatnegasvuođaidis ja rivttiidis birra dihto dilálašvuođas mas guoskevaš olbmui leat áigeguovdilis beroštumit, de lea hálddašanorgánas geatnegasvuohta bagadeami addit vaikko dilálašvuođas ii leat ášši jođus.

Bagadangeatnegasvuhtii gullá vuosttažettiin bagadeami addit guoskevaš lágaid ja láhkaásahusaid ektui ja guoskevaš áššesuorggi dábálaš praksisa ektui. Viidásit galgá maid addot bagadeapmi áššemeannudannjuolggadusaid ektui, earenoamážit áššebealálaččaid rivttiid ja geatnegasvuođaid ektui. Jus lea vejolaš de berre maiddái hálddašanorgána fuomášuhttit dilálašvuođaid main konkrehta dilálašvuođain sáhttá leat dadjamuš bohtosii.

Bagadeapmi sáhttá addot sihke njálmmálaččat ja čálalaččat, ja sáhttá ovdamearkka dihtii leat skoviid deavdin veahkki ja váidaga hábmen ja maiddái eará dokumeanttaid hábmen/deavdin jus orru dárbu dákkár bagadeapmái. Jus ášši lea ovddiduvvon boastu orgánii dahje jus ovddideamis leat meattáhusat, boasttuipmárdusat dahje eará váilevašvuođat, de galgá orgána addit guoskevaš ovddideaddjái dieđu dán birra, oktan meattáhusaid divvuma áigemeriin.

Áššiin gos leat guokte dahje eambbo áššebealálaččat main leat iešguđetlágán beroštumit, ii galgga bagadeapmi dahje doarju addot dainna lágiin ahte hálddašeami objektivitehta eahpiduvvo.

Áššeráhkkaneapmi – áššemeannudanáigi

Hálddašanlága § 17 vuođul “hálddašanorgána galgá sihkkarastit ahte ášši lea nu bures go vejolaččat čilgejuvvon ovdal mearrádus dahkko”. Hálddašanáššiid dieđut ja dieđiheapmi ii leat áššebealálaččaid váldoovddasvástádus, muhto hálddašanorgána, das lea dieđihan- ja čielggadangeatnegasvuohta. Lea dehálaš ahte hálddašanorgána čađaha dán geatnegasvuođa bealátkeahtes vuogi mielde, nu ahte dat mii lohkko buorrin ja heittogin áššebealálažžii boahtá ovdan.

Máŋgga oahppoáššiin leat dattetge studeanttaide biddjon geatnegasvuođat ovdanbuktit iešguđetlágán dieđuid, sihke universitehta- ja allaskuvlalága mearrádusaid vuođul ja allaskuvlla láhkaásahusaid vuođul. Hálddašanorgána ferte maiddái sáhttit vuordit ahte studeanta ieš váikkuha ášši dieđuide ja dieđušteapmái, maiddái go ii leat geatnegahtton dan dahkat. Go árvvoštallojuvvo makkár dieđuid studeanta ieš livččii galgan buktit ovdan ohcama dahje sullasaš áššiid oktavuođas, ferte áššemeannudeaddji atnit vuođđun dan ahte makkár eavttut ledje studeanttas ipmirdit makkár dieđuin lea relevánsa áššái.

Lága ii sáhte dulkot áibbas bustávalaččat go daddjo ahte “ášši galgá nu bures go vejolaččat čilgejuvvon ja diđoštuvvon”. Dihto áššiin sáhttá dát mielddisbuktit earenoamáš olu resurssageavaheami ja áššemeannudeapmi ádjánivččii vuoigatmeahttun guhka. Hálddašanlága § 11 vuosttaš lađđasa mielde hálddašanorgána galgá ráhkkanahttit ja mearridit ášši dárbbašmeahttun hehttehusaid haga. Vuđolašvuođa dárbu galgá dan dihte mearriduvvot árvvoštallama vuođul, mas mihttuid olaheapmi gehččojuvvo ekonomalaš beliid, áigegeavaheami ja jođánis čielggadeami ektui.

Jus lea vurdojuvvon ahte ášši meannudanáigi lea govttoheapme guhkki, galgá hálddašanorgána hálddašanlága § 11a vuosttaš lađđasa vuođul jođáneamos lági mielde addit gaskaboddasaš vástádusa. Dás galgá boahtit ovdan mii maŋŋoneami sivva lea ja jus lea vejolaš de galgá dieđihuvvot goas vástádus boahtá. Áššiin mat gusket eaŋkilmearrádusaide galgá hálddašanorgána sáddet gaskaboddasaš vástádusa jus ii sáhte dahkat mearrádusa áššis maŋemusat mánu maŋŋel go leat ožžon ášši.

Mearrádus ja vuođušteapmi

Oppalaččat sáhttá dadjat ahte buot mearrádusat maid hálddašanorgána dahká galget leat čálalaččat, nu guhká go praktihkalaš sivaid geažil ii buvtte earenoamáš noađi hálddašanorgánii, vrd. Hálddašanláhka § 23. Čálalašvuođa gáibádusa sáhttá ollašuhttit reivviin áššebealálaččaide, mas muitaluvvo mii mearrádusa sisdoallu lea. Dát dábálaččat lea bargovuohki oahppoáššiid mearrádusain.

Hálddašanmearrádusat berrejit leat nu čielgasat go vejolaččat. Jorba ja mearritmeahttun dajaldagat mat dagahit mearrádusa ja mearrádusa oaivila eahpečielggasin.

Buot hálddašanmearrádusat mat gusket ovtta dahje máŋgga dihto olbmo rivttiide dahje geatnegasvuođaide galget dábálaččat vuođuštuvvot go mearrádus dahkko, vrd. Hálddašanláhka § 24. Vuođuštusas galgá čujuhuvvot njuolggadusaide mat leat mearrádusa vuođđun. Vuođuštusas galgá boahtit ovdan mii njuolggadusaid ja čuolbmačilgehusaid, mat ledje vuođđun mearrádussii, sisdoallu lea, nu guhkas go lea dárbu vai áššebealálažžii šaddá mearrádus ipmirdahtti. Viidásit galgá vuođuštusas oanehaččat boahtit ovdan makkár dilálašvuođat leat vuođđun mearrádussii. Váldo vuhtiiváldimat mat leat leamaš mearrideaddjin hálddašeami árvvošteami geavaheapmái berrejit maiddái namuhuvvot.

Studentii lea ávkin oažžut mearrádusa vuođuštuvvot, earenoamážit dain áššiin main son ii leat ožžon nu mo lei sávvan. Vuođuštus čilge mearrádusa ja sáhttá dagahit ahte lea álkit dohkkehit mearrádusa mii lea oidduheapmin studentii. Dán vuođul sáhttá garvit máŋga váiddaášši. Jus studeanta goitge áigu váidit mearrádusa, de vuođušteapmi addá vuođu váidagii. 

Mearrádusa dieđiheapmi

Dábálaččat galgá áššebealálažžii addot čálalaš dieđiheapmi mearrádusa birra nu jođánit go vejolaš, vrd. Hálddašanláhka § 27. Jus áššebealálažžii lea mearkkašahtti mearkkašupmin oažžut dieđu ovdal go reive mas mearrádus lea sáhttá joavdat sutnje, de berre sutnje mannat gaskaboddasaš diehtu telefovnna, e-boastta dahje sullasaččat maid maŋŋel sáhttá čálalaččat duođaštit.

Mearrádusa dieđiheapmi galgá dábálaččat maid sisttisdoallat mearrádusa vuođušteami. Jus vuođušteapmi lea viiddis, de sáhttá leat váttis addit dieđu njálmmálaččat. Vuođušteapmi sáhttá dasto sáddejuvvot maŋŋel oktan mearrádusa čálalaš duođaštusain.

Dieđiheamis galgá viidásit muitaluvvot váidinvejolašvuođa, -áigemeari ja váidima ovdánanvuogi birra. Stáda oktasaš skovvi 0073 lea standárdaskovvi mas eanas namuhuvvon dieđuin bohtet ovdan. Dán skovi sáhttá bidjat mielddusin mearrádusa dieđiheapmái.

Ferte dattege váldot vuhtii ahte universitehta ja allaskuvlalágas leat sierra njuolggadusat váidinvejolašvuođa ektui, sihke eksámenbohtosa váidima, eksámenlágideami formála meattáhusa váidima ja eksámena árvvoštallama váidima ektui.

Stáda oktasaš skovvi 0073.

 

Oahppodoaimmaid kvalitehtagiehtagirji
Filesize: 1226 KB