Kapihttal 9. Eksámen ja árvvoštallan

1.oassi: Oppalaččat

Ulbmil

Dokumeanta galgá sihkkarastit ahte eksámeniin ja sensureremis Sámi allaskuvllas lea alla kvalitehta.

Doaibmaguovlu

Dát dokumeanta gusto ollislaččat eksámena ja sensurerema hálddašeapmái Sámi allaskuvllas ja čilge oktasašvuođaid mat gusket dása, ja maiddái bargo- ja ovddasvástádusjuogu dán barggus. Čálalaš skuvlaeksámeniin lea ovddasvástádus juhkkon gaskkal oahppohálddahusa ja fágagođiid.

Eksámena lágideapmi ja čađaheapmi lea lagabui čilgejuvvon Sámi allaskuvlla dárkilat njuolggadusat eksámeniid lágideapmái ja čađaheapmái.

PhD-oahpu hálddašeapmi lea čilgejuvvon sierra kapihttalis. Kapihtal 8 guoská PhD-oahpu oahpahusoassái nu guhkas go heive.

Eksámenii guoskevaš prosedyrat leat gávdnamis oahppohálddahusa siidduin Sámi allaskuvlla ruovttusiiddus

Lágat ja njuolggadusat

Čuovvovaš lágat ja mearrádusat gusket eksámena ja sensurerema hálddašeapmái Sámi allaskuvllas:

Universitehta ja allaskuvlaláhka (lov om universiteter og høyskoler §§ 3-3, 3-5, 3-9, 3-10, 3-11, 4-7, 5-2, 5-3)
Forskrift om opptak til høyere utdanning (Máhttodepartemeanta)
Forskrift om krav til mastergrad (Máhttodepartemeanta)
Našunála rámmaplánat ja/dahje láhkaásahusat (oahpuide maidda dát gustojit)
Sámi allaskuvlla eksámen ja loahpalaš árvvoštallama láhkaásahus
Sisaváldinnjuolggadusat Sámi allaskuvlla oahpuide
Oahppo-/fágaplánaid mearrádusat.

Doahpagat

Geatnegahtton barggut/ bargogáibádusat	Geatnegahtton barggut / bargogáibádusat čađaheapmi ja dohkkeheapmi nu go ovdanbohtet iešguđet fága- ja oahppoplánain, leat eaktun beassat eksámeniidda/loahpahit fága/oahpu.
Eksámen	Studeanttaid máhtu ja gelbbolašvuođa geahččaladdan dáin dáhpáhusain gos árvosátni lea oassin oahppoduođaštusas dahje árvosátnečállosis, dahje lea oassin oahppoduođaštusa dahje árvosátnečállosa árvosáni rehkenastimis.
Oasseeksámen	Oasseeksámen lea geahččaleapmi mas árvosátni lea oassin loahpalaš árvosáni rehkenastimis.
Skuvlaeksámen	Bearráigehččon čálalaš eksámen.
Ruovttueksámen	Eksámen mas studeanttain lea mearriduvvon áigi vástidit addon dahje iežasválljen čuolmma oktagaslaččat dahje joavkkus, gos buot veahkkeneavvuid oažžu geavahit.
Maŋiduvvon eksámen	Maŋiduvvon eksámen lea eksámen mii lágiduvvon kandidáhtaide geat ledje dohkálaš sivain (buozalmasvuođaduođaštusain) eret ordineara eksámenis
Gearduneksámen	Gearduneksámen lágiduvvo kandidáhtaide geat eai ceavzán ordineara eksámena.
Sensorbagadus	Sensorbagadus galgá sisttisdoallat unnimusat oppalaš árvvoštallankriteriaijaid ja vejolaččat fágalaš árvvoštallankriteriaijaid.
Privatista	Privatista lea son gii lea dieđihan iežas eksámenii U/A lága § 3-10 vuođul, vaikko ii leat sisaváldon studeantan allaskuvlla fágii dahje ohppui.
Iešheanalaš bargu	Ovddalgihtii šiehtadallon stuorit loahpalaš eksámenbargu/-dutkkus dego mastergrádaeksámen, mainna galgá sáhttit čájehit iehčanas ipmárdusa, reflekšuvnnaid ja ovdáneami.
Sensureren	Sensureren lea kandidáhta máhtu ja gelbbolašvuođa bealátkeahtes ja fágalaččat sihkkaris árvvoštallan eksámenis mii lea oassin loahpalaš árvosánis.
Sensuvra (sensur)	Sensuvra lea sensurerema boađus. Dás sáhttá geavahuvvot bustávvaárvosátni (A-F) dahje árvosánit ceavzán/ii ceavzán.
Sensor	Sensor čađaha sensurerema. Sensor geahččala ja árvvoštallá kandidáhta máhttu ja gelbbolašvuohta bealátkeahtes ja fágalaččat sihkkaris vugiin. Sensor mearrida sensuvrra.
Eksámináhtor	Eksamináhtor lea son guhte eksaminere kandidáhta, son guhte jearaha gažaldagaid dahje addá bargguid eksámenis. Eksamináhtor ii leat mielde kandidáhta árvvoštallamis.

2.oassi: Eksámena hálddašeapmi

Vuollelis boahtá ovdan Sámi allaskuvlla eksámena hálddašeami ovddasvástádusjuohku.

Eksámena hálddašeami ovddasvástádusjuohku

Allaskuvlastivra ovddasvástida:

Mearridit Sámi allaskuvlla eksámena ja loahpalaš árvvoštallama láhkaásahusa, vrd. Universitehta ja allaskuvlaláhka § 3-9 nr. 7.

Váiddalávdegoddi ovddasvástida:

Duššindahkat eksámena dahje geahččaleami dahje kurssaid dohkkeheami vrd. Universitehta ja allaskuvlaláhka § 4-7 nr. 1
Sihkkut oahpuid dohkkeheami dahje sisaheiveheami, dahje eksámenis dahje geahččaleamis beassama, jus kandidáhtta lea dán olahan duođaštusaiguin mat eai leat albma dahje eará eahperehálaš vugiiguin, vrd. universitehta ja allaskuvlaláhka 4-7 nr. 2
Mearridit eksámena dahje geahččaleami formála meattáhusaid váidagiid vrd. universitehta ja allaskuvlaláhka § 5-2 nr. 1
Mearridit váidagiid mat gusket eksámena oktagaslaš heiveheami ohcama hilgumii.

Dutkan- ja oahppostivra:

Nammada sensoraid

Oahppohoavda ovddasvástida:

Oppalaččat addit rávvagiid ja dieđuid fágagođiide
Hábmet eksámenčađaheami njuolggadusaid Sámi allaskuvlii
Várret eksámenlanjaid ja juohkit kandidáhtaid dáidda
Hábmet eksámenplána mas leat eksámendáhtonat, -áiggit ja -lanjat
Almmuhit eksámenplána Sámi allaskuvlla ruovttusiidui
Hálddašit ja koordineret eksámenvávttaid Sámi allaskuvlla eksámenlánjain
Hálddašit ja doallat eksámeniid
Áššemeannudit ohcamiid mat gusket beassat eksámena čađahit ovddeš/boares fága-/oahppoplána vuođul
Áššemeannudit ohcamiid mat gusket “golmmagearddenjuolggadusa” beassamii
Áššemeannudit ohcamiid mat gusket beassat eksámena čađahit eará sajis go gos ordineara eksámen lágiduvvo
Áššemeannudit ohcamiid mat gusket heivehuvvon eksámena lágideami oažžumii
Áššemeannudit ohcamiid mat gusket eksámena heiveheami ohcanáigemeari beassamii
Ráhkkanahttit eksámenlanjaid eksámeniid čađaheapmái
Čuovvolahttit ja láhčit dili studeanttaide geaidda lea mieđihuvvon eksámena heiveheapmi
Addit dieđu DGT-ossodahkiigo kandidáhtaide mieđihuvvo dihtora geavaheapmi eksámenii
Kandidáhttalisttuid FS:s (ahte leat áigeguovdilat nu ahte sensuvra-/”vurderingsprotokollat” šaddet riekta)
Máŋget eksámenbargobihtáid ja doalvut dáid eksámenlatnjii
Dárkkistit vejolaš veahkkeneavvuid eksámenis
Máŋget eksámenvástádusaid ja doaimmahit dáid sensureremii
Hálddašit Sámi allaskuvlla eksámeniid mat dollojit olggobealde Sámi allaskuvlla
Čuovvolahttit oahpuid árvosátnegeavaheami
Vurkkodit eksámenbargobihtáid, sensorrávvagiid, eksámenvástádusaid, loahpalaš masterbargguid ja eará Riikaarkiivva ja Sámi allaskuvlla mearrádusaid mielde.

Arkiivva ovddasvástida:

Rávvet eksámenbargobihtáid ja –vástádusaid, sensuvralisttuid/”vurderingsprotokolla” ja sullasaččaid vurkkodeami ja kassašuvnna Riikaarkiivva ja Sámi allaskuvlla mearrádusaid vuođul.

Fágagoađit ovddasvástidit, nammaduvvon oahppokoordinahtora bokte:

Evttohit eksámenbeaivvi
Ráhkadit eksámenbargobihtáid
Dieđihit geas lea riekti čađahit eksámena
Evttohit sensoriid
Sensureret
Vástidit gažaldagaid studeanttaide jus eksámenbihttá lea eahpečielggas.

Maŋiduvvon eksámen

Maŋiduvvon eksámen dollo kandidáhtaide geat leat buohccán ordineara eksámena oktavuođas.

Kandidáhtain guđet buktet doavtterduođaštusa oahppohálddahussii maŋemusat vihtta jándora maŋŋel vuosttaš eksámena masa duođaštus guoská, lea riekti maŋiduvvon eksámenii. Muhtun kandidáhtat háliidit čađahit maŋiduvvon eksámena eará sivaid geažil go buozanvuođa. Dákkár ohcamat meannuduvvojit Sámi allaskuvlla eksámen ja loahpalaš árvvoštallama láhkaásahusa vuođul. Maŋiduvvon eksámena ohcamuša hilguma, eará sivaid geažil go buozanvuođa, sáhttá váidit.

Kandidáhtta guhte fáhkka buohccá ovdal eksámena, oažžu vuoigatvuođa váldit maŋiduvvon eksámena. Fáhkka buohccán definerejuvvo leat buozanvuohta mii lea čuožžilan maŋŋel 14 beaivve ovdal eksámena. Kandidáhtta galgá buktit doavtterduođaštusa oahppohálddahussii maŋemusat vihtta jándora maŋŋel vuosttaš eksámena masa duođaštus guoská. Doavtterduođaštusas galgá boahtit ovdan makkár eksámenii dát guoská ja maiddái buohccindieđiheami áigodat. Buohccindieđiheamit bargoaddi váste eai dohkkehuvvo. Duođaštus galgá guoskat guoskevaš eksámenii.

Dieđut áigodaga birra leat dehálaččat sihke fáhkka buohccáma duođaštussan ja maiddái maŋiduvvon eksámena dáhtona mearrideapmái. Sámi allaskuvlla eksámen ja loahpalaš árvvoštallama láhkaásahusa vuođul maŋiduvvon eksámen sáhttá čađahuvvot boahtte lohkanbajis. Dábálaččat leat eambbo go okta kandidáhtta geas lea riekti čađahit maŋiduvvon eksámena ovttadagas ja dáhton galgá mearriduvvot nu ahte buohkat sáhttet váldit eksámena oktanis.

Eará earenoamáš ákkát, nu mo ovdamearkka dihte jápmin lagas bearrašis, sáhttá addit seamma vuoigatvuođaid go buozanvuohta, eavttuin ahte dát duođaštuvvo. Buozanvuohta/eará earenoamáš ákkat mat čuožžilit ovdal eksámena geassádanáigemeari eai atte vuoigatvuođa beassat maŋiduvvon eksámenii. Kandidáhtain, guđet eai leat beassan ráhkkanit doarvái eksámenii buozanvuođa/eará ákkaid geažil mat leat čuožžilan lohkanbaji áiggis, galgá ohcan beassat maŋiduvvon eksámenii hilgojuvvot. Dát kandidáhtat galget geassádit eksámenis ja vejolaččat dieđihit boahtte ordineara eksámenii.

Viidásit addojit guokte fálaldaga váldit maŋiduvvon eksámena. Dát mearkkaša ahte kandidáhtta gii ii boađe maŋiduvvon eksámenii dahje gaskkalduhtte eksámena, ii oaččo vejolašvuođa ođđa maŋiduvvon eksámena váldit, muhto ferte vuordit boahtte ordineara eksámena. Dát gusto maiddái jus kandidáhtta lea hehttejuvvon boahtimis maŋiduvvon eksámenii buozanvuođa geažil. Viidásit ferte kandidáhtta guhte ii ceavzze maŋiduvvon eksámena maiddái vuordit boahtte ordineara eksámena.

Buozanvuohta mii čuožžila eksámenis: kandidáhtta guhte buohccá eksámenis galgá deavdit geassádanskovi. Sámi allaskuvlla eksámen ja loahpalaš árvvoštallama láhkaásahusas čilgejuvvo geassádeapmi lagabui.

Buozanvuohta eksámeniin main leat máŋga oasi: go buozanvuohta čuožžila eksámenis mas leat máŋga oasi, ovdamearkka dihte ruovttubargu + čálalaš skuvlaeksámen + loahpalaš njálmmálaš geahččaleapmi, de ii leat maŋiduvvon eksámenis vejolaš váldit vejolaš osiid eksámenis mat váldoje ordineara eksámenis, muhto dušše dan oasi/daid osiid gos kandidáhtta lei buohcci.

Oahppohálddahus galgá dárkkistit ja dohkkehit skovi mainna studeanta dieđiha iežas maŋiduvvon eksámenii. Dát skovvi galgá máhcahuvvot oahppohálddahussii guoskevaš áigemeriid siskkobealde.

Ruovttueksámen

Kandidáhtta guhte fáhkka buohccá ovdal ruovttueksámena dahje ruovttueksámena áigodagas, galgá buktit doavtterduođaštusa oahppohálddahussii maŋemusat vihtta jándora maŋŋel ruovttueksámena sisabuktináigemeari vai oažžu rievtti maŋiduvvon eksámenii. Eksámeniin main leat máŋga oasi (omd. ruovttueksámen + čálalaš skuvlaeksámen + njálmmálaš oassi), ferte kandidáhtta muhtomin oažžut buot osiid maŋiduvvon eksámenin ja eará háviid fas dušše muhtun osiid. Dát eaktuduvvo buohccindieđiheami guhkkodagas ja eksámenortnegis. Kandidáhtta sáhttá ovdamearkka dihte leat buohcci ruovttueksámenis ja dearvvaš dan dáhtonis go čálalaš skuvlaeksámen dollo. Jus kandidáhtas galgá leat njálmmálaš eksámen maŋŋel čálalaš eksámeniid, de galgá dušše ruovttueksámen ja njálmmálaš eksámen leat maŋiduvvon eksámen.

Kandidáhtat guđet iešguđet sivaid geažil bivdet oažžut liige beivviid addon ruovttueksámenii mas lea sisabuktináigemearri gitta golbma vahkku, berrejit hilgojuvvot. Liberála praksis dákkár áššiin sáhttá leat vuoigatmeahttun kandidáhtaide guđet buktet eksámena áigemeriid sisa. Kandidáhtta guhte ovdamearkka dihte buktá doavtterduođaštusa mii duođašta ahte kandidáhtta lea leamaš buohcci 5 beaivve ruovttueksámena áigodagas, ii berre oažžut 5 beaivve liige eksámenáiggi. Dákkár dilálašvuođain sihkkarastojuvvojit studeanta vuoigatvuođat maŋiduvvon eksámena vuoigatvuođain. Kandidáhtta ferte gaskkalduhttit eksámena, buktit doavtterduođaštusa oahppohálddahussii ja čállit ođđa ruovttueksámena maŋiduvvon eksámenin.

Áibbas earenoamáš diliin gos vuordemeahttun medisiinnalaš váttisvuođat leat čuožžilan ja gos váttisvuođaid sturrodat ii leat stuorát go ahte kandidáhtta oaivvilda sáhttit čađahit su eksámena oanehis áiggis, sáhttá liige eksámenáigi mieđihuvvot (gitta guokte beaivve). Dattetge ii addo eambbo áigi go ahte eksámenvástádus sáhttá sensurerejuvvot ovttas daiguin geat bukte vástádusaid áigemearrái. Áibbas earenoamáš dillin adno earret eará jápmin lagas bearrašis ja eará lihkohisvuođalágán dilit mat čuhcet kandidáhttii. Kandidáhtta galgá ohcat liigeáiggi oahppohálddahusas ja duođaštus galgá mielddusin.

Eksámenkandidáhtta guhte dihtováttisvuođaid geažil bivdá oažžut liige áiggi ruovttueksámenii, hilgojuvvo. Dát lea dan dihte go dákkár dáhpáhusaid lea váttis dárkkistit ja kontrolleret ja sáhttá dáinna lágiin dagahit ahte kandidáhtat ožžot eahperievttalaš liige eksámenáiggi. Jus kandidáhtta seamma beaivve doalvu dihtora divohahkii mii sáhttá duođaštit ahte dihtor ii doaimma, de sáhttá kandidáhtta ohcat beassat váldit vejolaš maŋiduvvon eksámena. Kandidáhtta ii dárbbat dasto vuordit boahtte ordineara eksámenii.

Ruovttueksámenis mainna bargojuvvo olles lohkanbaji čađa ii leat seamma álkit bivdit kandidáhta buktit ođđa eksámena. Dán dihte sáhttet liige eksámenbeaivvit mieđihuvvot jus buozanvuohta duođaštuvvo. Dattetge eai addo eambbo beaivvit go ahte vástádus sáhttá sensurerejuvvot ovttas daiguin mat buktoje áigemearrái.

Joavkoeksámen/ loahpalaš joavkogeahččaleapmi

Kandidáhtat geat eai leat ceavzán joavkoeksámena dahje geain lei dohkálaš sivva jávkat joavkoeksámenis, galget joavkoeksámena sadjái čađahit viiddiduvvon oktagaslaš eksámena. Muđui čujuhuvvo Sámi allaskuvlla eksámen ja loahpalaš árvvoštallama láhkaásahussii ja Sámi allaskuvlla dárkilat njuolggadusat eksámeniid lágideapmái ja čađaheapmái.

Kontinuasjonseksamen

Gearduneksámen lea eksámen mii sáhttá dollojuvvot kandidáhtaide geat eai ceavzán maŋemus ordineara eksámena. Kandidáhtat geat háliidit buoridit árvosáni cevzojuvvon eksámenis eai beasa dieđihit iežaset gearduneksámenii, muhto fertejit vuordit boahtte ordineara eksámenii. Jus lea vejolaš, de galgá gearduneksámen dollot boahtte lohkanbajis.

Ohcan beassat váldit gearduneksámena sáddejuvvo oahppohálddahussii mii meannuda ja mearrida ohcama Sámi allaskuvlla eksámena ja loahpalaš árvvoštallama láhkaásahusa vuođul. Vástádusreivves kandidáhttii berre dieđihuvvot gearduneksámeniid dieđihanáigemeari birra ja maiddái ahte dieđiheapmi geatnegahttá váldit eksámena. Hilguma sáhttá váidit.

Eksámen boares fága-/oahppoplána vuođul

Dása gustojit dábálaš maŋiduvvon/geardun eksámena njuolggadusat Sámi allaskuvlla eksámen ja loahpalaš árvvoštallama láhkaásahusas § 7. Kandidáhtta ii beasa geahččalit čađahit eksámena eanet go golmma geardde ovtta fágas/oahppoovttadagas, ja dát ferte dáhpáhuvvat guovtti jagi siskkobealde. Dát guoská maiddái maŋiduvvon eksámeniidda. Studeanttat geat eai leat dieđihan iežaset eksámenii guovtti jagis, fertejit čađahit olles oahppoovttadaga ođđasit. Studeanta árvvoštallojuvvo leat boahtán eksámenii jus son geassáda maŋŋel go eretdieđihanáigi lea dievvan, jus ii boađe eksámenii, jus ii atte vástádusa, dahje jus boahtá eksámenii ja geassáda eksámena vuolde. Erenoamáš dáhpáhusain, sáhttá allaskuvla spiehkastit dán mearrádusas studeantta ohcama vuođul. Go studeanta lea váldán eksámena ođđasit, de gusto buoremus árvosátni.

Dispensašuvdna “golmmagearddenjuolggadusas”

Ohcan sáddejuvvo oahppohálddahussii, gos meannuduvvo ja mearriduvvo Sámi allaskuvlla eksámen ja loahpalaš árvvoštallama láhkaásahusa vuođul. Mearrádusa sáhttá váidit.

Studeanta árvvoštallojuvvo leat boahtán eksámenii jus son geassáda maŋŋel go eretdieđihanáigi lea dievvan, jus ii boađe eksámenii, jus ii atte vástádusa, dahje jus boahtá eksámenii ja geassáda eksámena vuolde, vrd. eksámenláhkaásahus § 7. FS:s registrerejuvvojit dát dáhpáhusat “ikke møtt” ja galget rehkenastojuvvot mielde go lohkko galle geardde dihto kandidáhtta lea boahtán eksámenii. Eai addo eará golbma dispensašuvnna nu ahte kandidáhtta sáhttá eanemusat guđa geardde geahččalit váldit eksámena.

Dieđut kandidáhtaide/dárkkistanprosedyra: go studeanttat dieđihit iežaset eksámenii studeantaweba bokte, de duođaštit seammás ahte sii dovdet Sámi allaskuvlla eksámen ja loahpalaš árvvoštallama láhkaásahusa. Dákko bokte duođaštit maiddái ahte sii dihtet ahte ii beasa geahččalit čađahit eksámena eanet go golmma geardde ovtta fágas/oahppoovttadagas. Kandidáhtat guđet eai dovdda dán njuolggadusa, ožžot dieđu dán birra nu árrat ahte sis lea vejolašvuohta oažžut dispensašuvnna ohcama mearriduvvot seamma lohkanbajis. Lassin dárkkistit oahppohálddahusas dieđuid FS:s ja bohtet dákko bokte diehtit jus lea oktage rihkkon namuhuvvon njuolggadusa. Guoskevaš studeanttaide manná dasto reive mas dieđihuvvo ahte sii eai beasa čađahit eksámena dispensašuvnna haga.

Studeanta gii ii ceavzze hárjehallama ferte čađahit hárjehallama ođđasit ovdal go oažžu oahppoprográmma dohkkehuvvot loahpalaččat. Studeanta oažžu vejolašvuođa čađahit hárjehallama ođđasit go allaskuvla fas lágida dákkár hárjehallama, vrd. oahppoprográmma hárjehallanplána. Studeanta gii nuppes ii ceavzze seammá hárjehallama ferte heaitit oahpus. Studeanttat geat erenoamáš sivaid geažil eai sáhte oassálastit ovtta hárjehallamii, sáhttet ohcama vuođul beassat čađahit hárjehallanáigodaga sierra vuogi mielde (omd. smávit osiid mielde), ovdal go galget čađahit boahtte hárjehallanáigodaga.

Studeanttaide geat hárjehallama áigodagas leat dan dilis ahte sáhttet oažžut hárjehallama árvvoštallojuvvot “ii ceavzán”, galgá dieđihuvvot dán birra ja sidjiide galgá muitaluvvot mii gáibiduvvo ovdal hárjehallan árvvoštallojuvvo “ceavzán”.

Eksámendieđiheami geassin/sihkkun

Maŋemus áigemearri geassit/sihkkut/rievdadit lea dábálaččat 10 beaivve ovdal guoskevaš eksámena. Kandidáhtta geassáda eksámenis studeantaweba bokte dahje skoviin maid buktá oahppohálddahussii. Jus skovvi sáddejuvvo boastta mielde, de galgá steampilastojuvvon boastasteampiliin maŋemusat seamma beaivve go áigemearri manná. Kandidáhtat guđet eai geassát eksámenis áigemeari siste árvvoštallojuvvojit leat boahtán eksámenii. Dát mearkkaša ahte kandidáhtta rehkenastojuvvo leat geavahan ovtta golmma vejolašvuođas váldit eksámena.

Kandidáhttalisttuid dárkkisteapmi FS:s

Oahppohálddahus galgá dárkkistit kandidáhttalisttuid buori áiggis ovdal eksámena. Dát guoská buot eksámeniidda. Dát lea dehálaš vai kandidáhtta- ja sensuvralisttut/”vurderingsprotokollat” šaddet riekta. Omd. mielddisbuktá dát gulahallama oahpu koordináhtoriin bargogáibádusaid ektui, nu ahte kandidáhtat geain ii leat vuoigatvuohta váldit eksámenii váldojit eret listtus ovdal eksámen (kandidáhtaide dieđihuvvo ahte sis ii leat riekti váldit eksámena).

Eksámena veahkkeneavvuid dárkkisteapmi

Veahkkeneavvut eksámenii sáhttet leat čálalaš dahje prentejuvvon veahkkeneavvut, ja eará veahkkeneavvut mat gullet iešguđet fágaide. Vejolaš veahkkeneavvut eksámenii galget leat dieđihuvvon ovdagihtii. Galgá maiddái boahtit ovdan eksámenbargobihtás makkár veahkkeneavvuid oažžu geavahit. Listu makkár veahkkeneavvuid oažžu geavahit eksámenis, man sensorkommišuvdna dohkkeha, galgá sensorkommišuvnna bealis almmuhuvvot unnimusat 5 beaivvi ovdal go eksámen lágiduvvo.

Oahppohálddahus dárkkista veahkkeneavvuid. Jus eksámenis lea lohpi atnit olu veahkkeneavvuid, de sáhttá oahppohálddahus bivdit kandidáhtaid buktit dáid oahppohálddahussii dárkkisteapmái beavvi ovdal eksámena.

Eksámenlanja ráhkkanahttin

Eksámenlanja ráhkkanahttimis leat olu barggut, earret eará addit beassanrievtti eksámenvávttaide, bearráigeahččat ahte latnja lea doarvái liekkas, merket bevddiid oahpu/fága namain jus dasa lea dárbu jna.

Eksámenvávttaid rekruteren ja hálddašeapmi

Dán ovddasvástida dábálaččat oahppohálddahus. Hálddašeapmái gullá oahpahan-/dieđihanbargu, ráhkadit eksámenváktalisttu dárbbu mielde, ráhkadit šiehtadusaid vávttaiguin ja juohkit eksámenvávttaid lanjaide. Eksámenvávttaid bálkká máksima ovddasvástida ekonomiijaossodat.

Eksámenbábir

Garvin dihte eahpesihkarvuođaid, galget buot kandidáhtat geavahit seammalágán báhpiriid. Oahppohálddahus galgá sihkkarastit ahte kandidáhtat geain lea sierra heiveheapmi dahje geat eará fysalaš sivaid dihte leat eará lanjas go eará kandidáhtat, ožžot seammalágán báhpiriid go buot eará kandidáhtat.

Eksámendáhtona rievdadeapmi

Eksámenáiggit almmuhuvvojit sierra eksámenplána bokte unnimusat 3 mánu ovdal go eksámen fágas/oahppoovttadagas čađahuvvo. Eksámenplána dohkkeha oahppohoavda. Erenoamáš dáhpáhusain sáhttá rievdadit eksámenplána. Rievdadusat eksámenplánii galget almmuhuvvot gullevaš orgánaide nu fargga go vejolaš.

Eksámendáhton rievdadeapmi berre dáhpáhuvvat čuovvovaš eavttuid vuođul: (1) berrejit leat áibbas earenoamáš sivat dáhtona rievdadeapmái (omd. fágalaš ákkat), (2) kandidáhtat geat leat dieđihuvvon guoskevaš eksámenii galget leat mieđihan rievdadeapmái, (3) guoskevaš koordináhtor berre váldit badjelasas buot bargguid ja ovddasvástádusa maid rievdadeapmi mielddisbuktá. Dása gullá earret eará sihkkarastit ahte ođđa eksámendáhton ii leat oktanis eará oahpahusain dahje eksámeniin masa vejolaš kandidáhtat galget searvat. Koordináhtor ovddasvástida maid ođđa eksámendáhtona birra addit dieđu buot guoskevaš kandidáhtaide.

Lea studeanttaid iežaset ovddasvástádus sihkkarastit ahte eai dieđihuvvo eksámeniidda mat leat oktanis. Eksámendáhtonat galget dán dihte almmuhuvvot lohkanbadjeplánaide, studeantawebii ja Sámi allaskuvlla ruovttusiidui. Studeanttaide galgá dieđihuvvot ahte dáhtonat eai leat almmolaččat ovdal eksámenplána dohkkehuvvo ja almmuhuvvo. Studeanttat galget dán vuođul sáhttit vuordit ahte allaskuvla ii rievdat eksámendáhtoniid maŋŋel, jus eai leat ožžon buot eksámenkandidáhtaid mieđáhusa. Ovtta oahppoovttadaga/fága eksámendáhtona rievdan sáhttá čuohcat eksámenplánii, dan dáfus ahte eksámenat šaddet oktanis, latnjakapasitehta ja eksámenvávttaid ektui jna.

Eksámen mii lágiduvvo áigodagas 7.1 gitta 12.8 árvvoštallojuvvo giđđalohkanbadjin. Eksámen mii lágiduvvo áigodagas 13.8 gitta 6.1 rehkenastojuvvo čakčalohkanbadjin. Eksámena sirdin ovtta lohkanbajis nubbái sáhttá buktit vahágiid studeanttaide (omd. loatnakássa progrešuvdnagáibádusaid ektui). Muhtun kandidáhtat sáhttet šaddat registrerehit liige lohkanbadjái ja máksit liige lohkanbaji ovddas.

Eksámenčađaheapmi olggobealde ásahusa

Eksámen galgá dábálaččat dollojuvvot allaskuvlla lanjain. Jus oahpahus dollojuvvo olggobealde allaskuvlla, de sáhttá allaskuvla miehtat doallat eksámena olggobealde allaskuvlla vistti. Dát galgá čielggaduvvot ovdal oahpu álggaheami.

Eksámenbargobihtáid, sensorrávvagiid, eksámenvástádusaid jna. Vurkkodeapmi ja kassašuvdna

Eksámenbargobihtáid ja eksámenvástádusaid vurkkodeami ja arkiverema guoskevaš njuolggadusat leat addon Riikkaarkiivva mearrádusain ja Sámi allaskuvlla dievasmahtti njuolggadusain. Váldočuoggát bohtet ovdan vuollelis:

Eksámenbargobihtát

Oahppohálddahus ovddasvástida ahte buot eksámenbargobihtát (bargobihtá teaksta) oktan sensorbagadusain vurkejuvvo ja vurkkodahttojuvvo arkiivamateriálan.

Eksámenvástádusat

a) Vuolit gráda oahpuid ja oahppoovttadagaid eksámenvástádusat – sáhttet kasserejuvvot

Oahppohálddahus ovddasvástida ahte eksámenvástádusat mat sáhttet kasserejuvvot Riikaarkiivva mearrádusaid vuođul vurkkoduvvojit unnimusat 2 jagi. Jus lea sávahahtti vurkkodit vástádusaid guhkit go namuhuvvon 2 jagi, de lea dát vejolaš, eavttuin ahte lea vurkkodansadji. Dákkárat galget čielgasit merkejuvvot kasserema várás, vai maŋit áiggis lea álkit oaidnit ahte dáid sáhttá kasseret.

á) Loahpalaš masterdutkosat ja sullasaččat – galget vurkkoduvvot

Oahppohálddahus ovddasvástida dárkkistit leatgo loahpalaš masterdutkosat ja loahpalaš barggut vástideaddji oahpuin almmuhuvvon Sámi allaskuvlla rabas digitála vuorkái. Juohke goahti galgá árvvoštallat ja mearridit leago sis dákkár vástideaddji oahppu. Viidásit galgá oahppohálddahus vurkkodit vejolaš eará bargguid, mat leat ovtta dásis masterdutkosiin ja maid viidodat lea unnimusat 30 oahppočuoggá, oahpuin main ii leat loahpalaš masterdutkkus.

3.oassi: Sensuvrra hálddašeapmi

Sensuvrra hálddašeami ovddasvástádusjuohku

Allaskuvlastivra ovddasvástida:

Addit dispensašuvnna sensurerenáigemearis
Mearridit sáhku sturrodaga maŋiduvvon sensurerema oktavuođas.

Váiddalávdegoddi ovddasvástida:

Mearridit galgá go ođđa sensureren dahkkot vai galgá go dollot ođđa eksámen dahje geahččaleapmi áššiin gos váiddalávdegoddi gávnnaha leat dahkkon formála meattáhusat.

Dutkan- ja oahppostivra ovddasvástida:

Nammadit sensorkommišuvnnaid

Oahppohoavda ovddasvástida:

Oppalaččat rávvet ja addit dieđuid fágagođiide
Hábmet Sámi allaskuvlii oktasaš njuolggadusaid mat gusket eksámenii ja árvvoštallamii (sensureremii)
Dieđihit sensureremiid mat dáhpáhuvvet beare maŋŋit
Raporteret Sámi allaskuvlla Database for statistikk for høgre utdanning (DBH)
Nummárastit kandidáhtaid eksámenii
Bearráigeahččat ahte sensurerenáigemearri dollo
Registreret sensuvrra FS:ii ja sirdit dán protokollii
Vurkkodit sensuvralisttuid/”vurderingsprotokollaid” Riikkaarkiivva mearrádusaid mielde
Áššemeannudit áššiid gos studeanttat bivdet čilgehusa mearriduvvon árvosátnái ja/dahje váidet mearriduvvon árvosáni
Máŋget eksámenvástádusaid ja sáddet dáid sensoriidda oktan sensuvralisttuin/”vurderingsprotokollain” ja sensorneavvagiiguin.

Arkiiva ovddasvástida:

Buktit rávvagiid sensuvralisttuid/”vurderingsprotokollaid” vurkkodeami birra Riikaarkiivva mearrádusaid vuođul.

Fágagoađit ovddasvástidit:

Mearridit sensorortnegiid eksámeniidda, galle sensora galget ja olggobealsensora geavaheami ja/dahje olggobealde árvvoštallama
Sihkkarastit ahte sensurerenáigemearri dollo, vejolaččat ahte ohcojuvvo ođđa áigemearri áššiin gos áigemearri ii sáhte dollot
Evttohit sensoraid.

Ovddasvástádusjuogu lagat čilgehus

Árvosátnegeavaheapmi ja árvosáni mearrideapmi

Ovdánanvuohki árvosáni mearrideami oktavuođas, dakko bokte vejolaš oasseeksámeniid deaddu, galgá mearriduvvon fága-/oahppoplánas.

Fuomáš ahte árvosániid čilgehusaide sáhttet boahtit rievdadusat jus Máhtolašvuođa meroštallama njuolggadusat (Nasjonalt rammeverk for kvalifikasjoner i høyere utdanning) rivdet.
Guoskevaš fága/ovttadaga goahtejođiheaddji ovddasvástida doallat čoahkkima fága/ovttadaga oahpaheddjiiguin gos fáddá lea fága/oahpu árvosátnegeavaheapmi. Vuođđun čoahkkimii lea mannan jagi kvalitehtaraporta, árvosátnestatistihkka, árvosátnegeavaheapmi eará ásahusain mat fállet seamma fága ja eará relevánta dieđut. Masterdutkosiid bustávvaárvosátnegeavaheapmi galgá árvvoštallojuvvot sierra.

Sensuvrra mearrádusat

Árvvoštallamiin ja árvvoštallanvugiin galgá leat olggobealde árvvoštallan. Olggobealsensor geavaheapmi heivehuvvo iešguđet fága/oahppoovttadaga árvvoštallamii ja oasseeksámeniidda. U/A lága § 3-9 nr.1. mielde galgá leat olggobeale evalueren árvvoštallamiin dahje árvvoštallanvugiin. Olggobealsensor berre árvvoštallat muhtun oasseeksámeniid dahje muhtun kandidáhtaid vástádusaid, dahje buot kandidáhtaid vástádusaid juohke 3. Geardde go lea árvvoštallan dán fágas/ oahppoovttadagas.

Loahpalaš masterdutkosiid sensureremis galgá álo adnot olggobealsensor. Kandidáhta bagadalli ii galgga leat sensor. Hui earenoamáš dáhpáhusain sáhttá spiehkastit dás. Eksámenkommišuvdna sáhttá gulahallat bagadalliin ovdal sensorčoahkkima ja sáhttá dárbbu mielde bivdit bagadallis čálalaš čilgehusa bagadallanproseassas. Sámi allaskuvlla eksámen ja loahpalaš árvvoštallama láhkaásahusas čilgejuvvo sensornammadeapmi lagabui.

Vuolggasadjin lea ahte sensorat eksámenkommišuvnnas ovttas digaštallet sensuvrra ja bohtet ovttaoaivilii árvosátnebidjama ektui. Jus lea guovtteoaivilvuohta guovtti sensora gaskkas, galgá liige sensor gohččojuvvot. Son galgá leat olggobealsensor. Sensor mearriduvvo dasto eanetlogu árvvoštallama vuođul. njálmmálaš eksámeniin, gos eksámináhtor maid oasálastá, galgá su rolla kommišuvnnas leat čielggas: eksámináhtor lea jogo seammadássásaš sensor dahje galgá eksámináhtor guođđit kommišuvnna dakka maŋŋel eksámena loahpaheami ja ovdal kommišuvdna dahká sensuvramearrádusa.

Sensorat mearridit ieža eksámenkommišuvnna(id) sensuvračoahkkima.

Sensorortnega mearrideapmi

Ordineara eksámeniin (earret alit gráda iešheanálaš bargguin) galgá geavahuvvot unnimusat okta olggobealsensor dahje unnimusat okta siskkáldas sensor kombinerejuvvon árvvoštallama (sensuvra) dahje árvvoštallanvuogi olggobealde evalueremiin go geahččaleami boađus dahje árvvoštallan galgá leat oassin oahppoduođaštusas dahje oassin guoskevaš oahpu árvosánis. Sámi allaskuvlla eksámen ja loahpalaš árvvoštallama láhkaásahusas čilgejuvvo sensornammadeapmi lagabui.

Áššiin gos dušše siskkáldas sensor(at) geavahuvvo(jit), galgá unnimusat okta čuovvovaš olggobealde evaluerema ortnet válljejuvvot:

Soaittáhagas válljejuvvon kandidáhtaid siskkáldas árvvoštallama olggobealde dárkkisteapmi
Olggobealde oasálastin eksámenbargobihtáid ja sensorbagadusa hábmemis
Olggobealde evalueren buot árvvoštallanortnegiin mat leat oassin fága- dahje oahppoplánain.

Allaskuvladirektevra sáhttá maid bidjat johtui olggobealde evaluerema eksámeniin, vaikko olggobealsensor leage geavahuvvon.

Muhtun dilálašvuođain eai gáibiduvvo šat unnimusat guokte sensora, mas unnimusat okta lea olggobealsensora. Dát ii guoskka alit gráda iešheanalaš bargguid árvvoštallamis ja ođđa sensureremis universitehta ja allaskuvlalága § 5-2 nr. 2, eksámena formála meattáhusaid váidin ja § 5-3 nr. 4, mearriduvvon árvosáni váidin. Dáin dilálašvuođain galget guokte sensora geavahuvvot, main unnimusat okta lea olggobealsensor. Dán gáibádusas ii sáhte spiehkastit.

Njálmmálaš eksámeniin dahje eará eksámeniin maid ii leat vejolaš árvvoštallat ođđasit galget álo leat unnimusat guokte sensora. Dát lea sihkkarastin dihte studeanta riektesihkarvuođa diliin gos studeanttas ii leat váidinvuoigatvuohta. Ii gáibiduvvo ahte unnimusat okta sensor lea olggobealsensor.

Olggobealsensor

Olggobealsensor mearkkaša ahte gáibiduvvo ahte sensor lea vižžon olggobealde Sámi allaskuvlla. Eará goađi bargi ii gula dán doahpagii. Viidásit galgá logaldalli/semináradoalli engašemeanttain rehkenastojuvvot siskkáldassan, vaikko ii leat fásta virgi allaskuvllas.

Sensornammadeapmi galgá čuovvut Sámi allaskuvlla eksámen ja loahpalaš árvvoštallama láhkaásahusa. Dán mearrádusas sáhttá spiehkastit jus kvalifiserejuvvon sensorat eai gávdno.

Olggobealsensor ii galgga leat virggis Sámi allaskuvllas. Olggobealsensor galgá deavdit unnimusat ovtta dáin gelbbolašvuođagáibádusain:

Bargat unnimusat allaskuvlalektordásis eará oahppo- /dutkanásahusas
Eará ládje duođaštit dieđalaš gelbbolašvuođa seammá dásis
Universitehta- /allaskuvladási sensorhárjáneapmi fágas / oahpus
Bargohárjáneami bokte háhkan erenoamáš fágalaš gelbbolašvuođa

Goađit sáhttet spiehkastit dás go lea oanehis engašemeanta mii leat čadnon eará oahppoprográmmii. Jus lea dárbu spiehkastit váldonjuolggadusas, de sáhttá engašerejuvvon logaldalli/semináradoalli doaibmat olggobealsensoran, eavttuin ahte lea sáhka oanehis engašemeanttas Sámi allaskuvllas. Oanehis engašemeanta galgá dán oktavuođas leat nu ahte guoskevaš olmmoš gii galgá adnot olggobealsensorin lea leamaš engašerejuvvon ja lea geavahuvvon dušše moatti diibmui guoskevaš lohkanbajis. Engašerejuvvon logaldalli guhte lea doallan máŋga logaldallama maŋŋálaga allaskuvllas guoskevaš lohkanbajis ii sáhte nammaduvvot olggobealsensorin seamma lohkanbajis. Sámi allaskuvlla professor II eai sáhte geavahuvvot olggobealsensorin.

Sensornammadeapmi

Universitehta ja allaskuvlalága § 3-9 ja Sámi allaskuvlla eksámen ja loahpalaš árvvoštallama láhkaásahusa § 22 regulere sensornammadeami.

Allaskuvlastivrras lea universitehta ja allaskuvlalága § 3-9 nuppi lađđasa vuođul fápmudus nammadit sensoraid eksámeniidda. Doabageavaheapmi “stivra” addá vejolašvuođa dán fápmudusa juolludit earáide. Sámi allaskuvlla eksámena ja loahpalaš árvvoštallama láhkaásahusa § 22 vuođul lea dutkan- ja oahppostivrras fápmudus nammadit sensoraid.

Liigesensorat nammaduvvojit seammás go eará sensorat nammaduvvojit. Olggobealsensora gelbbolašvuođagáibádusat bohtet ovdan Sámi allaskuvlla eksámen ja loahpalaš árvvoštallama láhkaásahusas § 22 nuppi lađđasis.

Kandidáhttanummereren

Universitehtat ja allaskuvllat galget fuolahit ahte kandidáhta máhttu ja gelbbolašvuohta geahččaluvvo ja árvvoštallojuvvo bealátkeahtes ja fágalaččat sihkkaris vugiin, vrd. universitehta ja allaskuvlaláhka § 3-9.

Fágat/oahppoovttadagat galget kandidáhttanummerejuvvot sihkkarastin dihte anonymitehta, ja nu maiddái bealátkeahtes ja fágalaš sihkkaris geahččaleami kandidáhta máhtus. Kandidáhttanummereren lea dárbbašlaš oažžun dihte “vurderingsprotokolla” mas buot kandidáhtat, geat leat dieđihuvvon eksámenii guoskevaš fágas/oahppoovttadagas maŋŋel geassádanáigemeari, leat fárus. Nummereren galgá leat soaittáhagas.

Árvvoštallanortnegiin main lea fágalaš čuovvolahttin dahje njálmmálaš eksámeniin ii sihkkaraste kandidáhttanummereren anonymitehta.

Ávžžuhuvvo dattege ahte kandidáhttanummereren geavahuvvo, garvin dihte eahpesihkarvuođaid kandidáhta olahemiid bealátkeahtes ja fágalaš sihkkaris árvvoštallama ektui.

Sensoršiehtadusat

Sensoriid šiehtadusaid vuolláičállima ovddasvástida oahppohálddahus. Ekonomiijaossodat ovddasvástida dán máksima. Oahppohálddahus ja ekonomiijaossodat ovddasvástidit čuovvolahttit vejolaš rievdamiid bálkká máksomearis.

Sensorrávvagiid ráhkadeapmi

Sámi allaskuvllas lea sierra sensorrávvagat ja dat gusket buot sensoriide. Sáhttet ráhkadit sierra rávvagiid iešguđetge eksámeniida jus lea dárbu. Sensorrávvagat leat almmolaččat ja lea goađi duohken mo dáidda addo geahčadanvuoigatvuohta.

Sensurerenáigemearri

Sensurerenáigemearri lea dábálaččat golbma vahkku, jus sensurerenáigemearri ii viiddiduvvo earenoamáš sivaid geažil. Sámi allaskuvlla dutkan- ja oahppostivra sáhttá spiehkastit dán njuolggadusas jus lea dárbu viiddidit sensurerenáigemeari. Goađit fertejit ohcat oažžut viiddiduvvot sensurerenáigemeari juohke háve go dát ii dollo.

Sensurerenáigemeriid doallan lea earenoamáš dehálaš dáid dihte:

(1) Duođaštussan čađahuvvon eksámenis: Studeanttat ožžot duođaštusa čađahuvvon eksámeniin easka go sensuvra lea biddjon FS:ii. Studentii sáhttá šaddat váttisin duođaštit čađahuvvon eksámeniid go lea ohcan oahpposaji eará ásahussii/ásahusaide jus sensuvra ii leat gárvvis áigemearrái. Dát lea váttisvuohtan earenoamážit giđđalohkanbajis.

(2) Raporteren: Čađahuvvon oahppočuoggát ja geargan kandidáhtat galget raporterejuvvot earret eará allaskuvlastivrii ja Databasen for høgere utdanning (DBH). Raporttat eai sáhte ráhkaduvvot ovdal buot sensureremat ja bohtosat leat registrerejuvvon. Dieđut mat raporterejuvvojit Databasen for høgere utdanning (DBH) leat vuođđun ruhtajuolludeapmái. Raporterenáigemearri Databasen for høgere utdanning (DBH) lea 15.2 čakčalohkanbaji eksámeniidda ja 15.10 giđđalohkanbaji eksámeniidda.

Sensuvralistu/”vurderingsprotokolla”

Sensuvralistu dahje “vurderingsprotokolla” (FS:a doabageavaheapmi) lea listu mas buot kandidáhtaid, geat leat dieđihuvvon eksámenii guoskevaš fágas/oahppoovttadagas ovdal geassádanáigemeari, kandidáhttanummár boahtá ovdan. Listui leat sensorat čállán juohke kandidáhta árvosáni. Listtus galgá dáhton boahtit ovdan ja dán galget buot sensorat vuolláičállán.

Sensuvralisttuid/”vurderingsprotokollaid” vurkkodeapmi

Riikkaarkiivva mearrádusaid vuođul galget sensuvralisttut/”vurderingsprotokollat” vurkkoduvvot. Ággan dása lea ahte allaskuvla lea geatnegahtton sáhttit duođaštit ja dárkkistit sensuvrra duogášdieđuid mat biddjojit FS:ii. Dát lea earenoamážit áigeguovdil Database for høyere utdanning sensuvradieđuid raporterema oktavuođas, Riikkarevišuvnna dárkkisteami oktavuođas dahje go lea dárbu dárkkistit bohtosiid FS:s (omd. jus kandidáhtta oaivvilda ahte sutnje lea registrerejuvvon boasttuárvosátni).

Oahppohálddahus ovddasvástida ahte sensuvralisttut/”vurderingsprotokollat” vurkkoduvvojit guoskevaš njuolggadusaid mielde ja galgá ásahit buriid rutiinnaid dása.

Vejolaš gažaldagat sáhttet ovddiduvvot oahppohálddahussii dahje arkiivii.

Maŋŋel 1.1.2014 - Sensuvralisttut/"vurderingsprotokollat" vurkkoduvvojit elektrovnnalaččat

Sensuvralisttut galget vurkejuvvot elektrovnnalaš vuorkávuogádahkii. Skánnejuvvon dokumeanttat adnojit leat orginálan. Oahppohálddahus ovddasvástida ahte sensuvralisttut skánnejuvvojit ja kvalitehtasihkkarastojuvvojit. Sensuvralisttut báberhámis vurkkoduvvojit 6 mánu.

Sensuvrra registreren FS:ii ja dan sirdin protokollii

Buot kandidáhtaide galgá registrerejuvvot boađus: árvosátni, doavtterduođaštus, “ii boahtán” (ikke møtt), “geassádan” (trukket) jna.

Sensuvrra registrerema ovddasvástida oahppohoavda.

Lagat čilgehus dán bargui boahtá ovdan FS:a geavaheaddjibagadusas ja oahppohálddahusa siskkáldas prosedyrain.

Rievdadit loahpalaš eksámenprotokolla

Jus fágagođiin čuožžila dárbu rievdadit loahpalaš eksámenprotokolla, de galget sii váldit oktavuođa oahppohálddahusain. Jus oahppohálddahusa áššemeannudeaddjis lea dárbu rievdadit dán, de galgá son váldit oktavuođa suinna gii sirddii bohtosiid protokollii.

4.oassi: Áigemearit

Áigemearri	Čilgehus
15.9.	Maŋemus áigemearri dieđihit maŋiduvvon, geardun dahje ođđa eksámenii mii dollo čakčalohkanbajis.
15.2.	Maŋemus áigemearri dieđihit maŋiduvvon, geardun dahje ođđa eksámenii mii dollo giđđalohkanbajis.
2 vahkku ovdal eksámena	Studeantta áigemearri ohcat beassat čađahit eksámena sierranas eavttuid vuođul.
10 beaivve ovdal eksámena	Maŋemus áigemearri geassádit eksámenis.
3 vahkku ovdal eksámena	Áigemearri ohcat beassat čađahit eksámena eará sajis go gos ordineara eksámen lágiduvvo.
5 vahkku ovdal eksámena	Áigemearri ohcat beassat čađahit eksámena eará sajis go gos ordineara eksámen lágiduvvo, jus eksámen galgá lágiduvvot olgoriikkas.
15.9.	Áigemearri dieđihit privatistan čakčalohkanbadjái.
15.2.	Áigemearri dieđihit privatistan giđđalohkanbadjái.
	Áigemearri almmuhit eksámenplána.

Kvalitehtasihkkarastin:

Oahppodoaimmaid kvalitehtagiehtagirji

Filesize: 1226 KB

Go to top