Guovdageaidnu oahppobáikin

Studeanttaeallin lea maid olggobealde skuvlla. Dás gávnnat dieđuid Guovdageainnu fálaldagaid birra.


Guovdageaidnu mearkkaša earret eará "guovdu geainnu" ja lea doloža rájes leamaš guovdu Sámi. Guovdageainnus lea ealli sámi biras gos sámegiella gullo beaivválaččat. Guovdageainnus lea valljugas ja girjás kultureallin ja dáppe kultuvrrat deaivvadit beaivválaččat.

Stuora dáhpáhusat

Beassážiid áiggi dáppe lágiduvvo Sámi beassášfestivála. Dalle čoahkkanit ollu olbmot miehtá Sámi messostallat, dološ árbevieru mielde. Beassášfestivála oktavuođas lágiduvvojit Sámi Grand Prix, konsearttat, máilmmimeašttirgilvvut heargegilvovuodjimis, oaggungilvvut, skuhtercrossa vuodjin, teáhterčájálmasat ja olu eambbo. Beassážiid áiggi leat maid konfirmašuvnnat, ja árbevirolaččat máŋggas heajastallet, ja risttašit mánáid.

Skábmamánus lágiduvvo Nilut Cup, mii lea spábbačiekčangilvu mii čohkke ollu olbmuid ja dalle lágiduvvojit maid Skábmadoalut, mii lea musihkkastivála.

Dáin ruovttusiidduin gávnnat eanet dieđuid Guovdageainnu birra:

Guovdageainnu suohkana ruovttusiidu dás 
                           
GLR Lágásradio dáppe gávnnat beaivválaš ođđasiid

Facebookas Guovdageainnu diehtojuohkinsiidu


Valáštallan ja astoáiggebuđaldusat

Guovdageainnus leat stuora vejolašvuođat meahcásteapmái, ja luonddu vánddardeamis, go olles Finnmárkku duottar lea juste viessouvssa olggobealde. Vásit meahci akto dahje Tuvrrahasaid fárus. Studeantan sáhtát allaskuvllas luoikkahit kánu dahje fatnasa, lávu ja eará meahcástanrusttegiid.

Guovdageainnus lea hui doaibmilis valáštallanbiras ja valáštallansearvi mii fálla earret eará spábbačiekčama, čuoigama, sis-bandy ja giehtaspábbuma. Don sáhtát čiekčat spáppa ovtta dain stuorámus spábbačiekčanšiljuin Finnmárkkus, čuoigat čuovgaláhtuin ja eará láhtuin márkana láhkosis maid divodit beaivválaččat dahje valáštallat earáiguin fárrolaga Báktehárjjis. Jus vuoját skutercrossa, de sáhtát searvat Guovdageainnu mohtorsearvái ja vuodjit sin šiljus. Jus áiggut eará ládje gilvvohallat de gávdnojit heargevuodjinsearvvit maid.

Diehtosiiddas lea lášmmohallanlatnja gosa buot studeanttat ja bargit besset. Doppe leat iešguđetlágan lášmmohallanrusttegat ja gievrudanrusttegat. Sámi allaskuvlla studeanttaide ja bargiide lávejit maiddái eará astoáigefálaldagat lágiduvvot áiggis áigái, nu go vuojadandiimmut, duodjeeahkedat ja yoga. 

Facebookas dieđut Guovdageainnu astoáigefálaldagaid birra: Aktivitetstilbud i Kautokeino

 
Báikkálaš fálaldagat

Guovdageainnus leat maid earret eará lávlunjoavkugáffebárateáhteršilljogievkkan, heastastáljat, filbmabuvttádeaddjit ja máŋga iešguđetlágan searvvi dego; meahccevánddarsearvi, dánsunsearvi, musihkkariid searvi, risttalaš searvvit ja dihtorspeallansearvi. Dáppe leat buorit duddjonvejolašvuođat jus háliidat duddjot. Lágiduvvojit duodjekurssat, ja lea maid vejolaš ieš duddjot Duodjeinstituhtas. Soapmásin lea maid rabáhtta studeanttaide, nugo Thon hoteallas. Doppe sáhtát maid idjadit, muhto gávdnojit maid eará idjadanbáikkit.

Jus áiggut mátkkoštit, de sáhtát busse váldit earret eará Áltái, Kárášjohkii dahje Heahttái.
 
Ásodagat

Sis-Finnmárkku studeanttaid ovttastusas (SSO) leat 18 bearašásodaga ja 18 lanja (hybela). Sis-Finnmárkku studeanttaidovttastus vástida guoskevaš gažaldagaide. Suohkanis leat maid ásodagas láigomassii. Deaddil dása.

Mánáidgárdi

Studeantaovttastusas lea studeanttaide buorre mánáidgárdefálaldat. Studeanttaide lea vuoruhuvvon mánáidgárdesadji olles studerenáigodahkii. Mánáidgárddis leat guokte ossodaga mánáide gaskkal 1/2 jagis- 5 jahkái. Sámi doaimmat leat mielde mánáidgárddi árgabeaivvis. SSO vástida gažaldagaide mánáidgárdesaji ohcama, sajádaga ja mávssu birra.

 

Rámbuvrrat
Guovdageainnus lea duojis nanu sadji ja dáppe leatge olu iešguđetlágan rámbuvrrat, nugo silbarávddit Juhls Silvergallery, Peter Rust ja Kautokeino sølvsmie. Duodjerámbuvrrat nugo Čiŋat, Maritex gávpi, Ávži design leat maid gávdnamis. Jus dárbbašat biktasiid, de sáhtát fitnat Pulsa gávppis.