Sámegiela ja sámi girjjálašvuođa doavttirgrádaoahppu

Doavttirgráda lea dat alimus akademalaš oahppu maid sáhtát olahit. Sámegiela ja girjjálašvuođa doavttirgráda addá dutnje earenoamáš alla gelbbolašvuođa fáttas.

Manne doavttirgrádii?
Doavttirgrádaprográmma addá dutnje gelbbolašvuođa sámegiela ja sámi girjjálašvuođa dieđalaš dutkamii ja bargguide mat gáibidit alimus dási áššedovdamuša dáin surggiin.

Sámi allaskuvllas lea nanu ja viiddis fágalaš gelbbolašvuohta sámegielfágas. Don beasat oahppat fágabirrasis gos lea earenoamáš alla fágalaš ja pedagogalaš dássi. Nanu fágalaš biras oahpposuorggis addá oadjebasvuođa oahpu hárrái.

Oahppu bistá golbma jagi ja lea ollesáiggeoahppu. Doavttirgrádaoahpu deháleamos oassin lea iehčanas dutkanbargu, mii čađahuvvo aktiivvalaš bagadallama vuolde.

Go gearggat oahpuin, de lea dus vejolašvuohta bargat earret eará dutkin ja áššedovdin sámegielas. Álgge doavttirgrádaohppui maŋŋil masteroahpu ja vállje fáttá sámegiela ja girjjálašvuođa siskkobealde mii áŋgiruššá du!
 

Sisabeassangáibádusat

Doavttirgrádaprográmmii sisabeassama dábálaš gáibádussan lea, ahte ohccis lea guovtte jagi sámegiela ja/dahje sámi girjjálašvuođa mastergráda, man vuođđun lea golmma jagi sámegiela ja/dahje sámi girjjálašvuođa bachelorgráda. Masteroahpu gaskamearálaš árvosátnin berre dábálaččat leat unnimustá B. Sisaváldimis prográmmastivra sáhttá maiddái dohkkehit vástideaddji skuvlejumi, juos dat sisdoalu dáfus addá gelbbolašvuođa doavttirgrádaprográmma čađaheapmái, ja ohcci nagoda maiddái duođaštit buori čálalaš ja njálmmálaš sámegiel máhtu. Prográmmastivra sáhttá maiddái váldit ohcci sisa dainna eavttuin, ahte son čađaha dihto lasseoahpu dahje giellageahččaleami. 

Ruhtadeapmi
Sisabeassama eaktun lea dievaslaš ruhtadeapmi soahpamušáigodahkii, namalassii golmma jagi ollesáiggeohppui. Dábáleamos ruhtadeapmi lea stipendiáhttavirgi.

Stipendiáhttavirgi
Kandidáhtta geas lea Sámi allaskuvlla stipeanda, virgáduvvo gaskaboddosaš stipendiáhtavirgái. Stipendiáhtavirggi dábálaš áigodat lea 3 jagi, dahje jus virgái gullá bargogeatnegasvuohta (oahpahusbargu), de 4 jagi. Stipendiáhtavirggit čatnasit dan fágii, fágasuorgái, prošektii dahje ovttadahkii, mii almmuha daid ohcanláhkái
 

Oahpu viidodat lea 180 oahppočuoggá, ja daid ráhkadus lea čuovvovaš:

Oktasaš oassi (20 oč):

• SÁM 400 Dieđateoriija (5 oč)
• SÁM 401 Etihkka, eamiálbmotdiehtu ja -metodologiija (10 oč)
• SÁM 402 Akademalaš čállin sámegillii (5 oč) 

Váljakurssat (unnimustá 10 oč):

• SÁM 403 Sámegiela dutkama teorehtalaš ja geavatlaš perspektiivvat (10 oč)
• SÁM 408 Sámi sosiolingvistihkka máilmmiviidosaš konteavsttas (10 oč)
• SÁM 405 Sámi nammadutkan oassin eamiálbmotonomastihkas (10 oč)
• SÁM 406 Sámi girjjálašvuođadutkan oassin eamiálbmot- ja unnitlogugirjjálašvuođas (10 oč)

Dutkanoassi (150 oč)

• ​SÁM 407 Dutkanoassi (150 oč)

Diehtu ovdal ozat:

Dá muhtun dieđut dutnje gii áiggut ohcat doavttirgrádaprográmmii: Diehtu ovdal ozat (liŋka)