Latest news
- Go on a north2north exchange, spring 2016!
- North2north exchange funds for students
- Studeantan geahččalit eará riikkas?
- Catalog of Studies 2015-2016
- In Memoriam Leif Rantala
- NASA and Sámi University of Applied Sciences collaborates
- Extending the opportunity for registration
- Indigenous Research in the 21th Century: Workshop
Studeantačálus 2: “Movt don sáhtát váiban go leat dušše beaivvi stoahkan mánáiguin?”
Mis leat buohkain bargovásáhusat mánáidgárddis ja leat dál maŋemus jagis mánáidgárddeoahpaheaddji oahpus. Mii leat vásihan ahte olbmot imaštallet movt mii sáhttit váiban barggus, go min bargobeaivi han sisttisdoallá dušše stoahkama. “Movt don sáhtát váiban go dušše leat beaivvi stoahkan mánáiguin” lea gažaldat maid mii leat gullan ja min mielas dat čilge hui bures olu olbmuid oainnu mánáidgárdebargiide.
Leat go mánáidgárddebargit dušše mánáidgárddis stoahkame mánáiguin? Leago stoahkan dušše stoahkan?
Mánáidgárddi rámmaplánas (2017:37) boahtá ovdan ahte okta dain deháleamos ulbmiliin mánáidgárddis lea fállát mánáide heivehuvvon fálaldaga, mii lea mánáidgárdelága ja rámmaplána vuođul. Mánáidgárddi bargit leat geatnegahtton čuovvut mánáidgárddi rámmaplána, mii mielddisbuktá ahte mánáidgárddis lea ovddasvástádus addit mánáide pedagogalaš fálaldaga. Mánáidgárddi rámmaplánas (2017:24) čuožžu maid ahte sámi mánáidgárddit galget ovddidit mánáid sámegiel gelbbolašvuođa, nannet mánáid sámi identitehta ja seailluhit sámi árvvuid, kultuvrra ja árbemáhtu.
Otná servvodagas leat eanas váhnemat/ovddasteaddjit bargguin, ja eanas mánát leat mánáidgárddis sullii 8 diimmu beaivái. 85% jahkásaš mánáin leat mánáidgárddis badjel 40 diimmu vahkkui. (Foss ja Lillemyr 2013)
Mánáidgárddi bargis lea girjás árgabeaivi ja sin bargu lea láhčit oahppandiliid mánáide vai šaddet vásáhusat iešguđetge dilálašvuođain ja doaimmaiguin. Mánáidgárddis besset mánát vásihit earret eará stoahkama, giela ja árbevirolaš bargguid, ja mii oaivvildit ahte dát golbma suorggi leat mielde ovddideame iešheanalašvuođa. Dáinna čállosiin áigut mii čalmmustahttit dáid njeallje suorggi dehálašvuođa.
Dušše stoahkan?
Mánáidgárddi rámmaplánas (2017:20) boahtá ovdan ahte mánáidgárddis galgá stoahkamis leat guovddáš sadji ja geatnegahttá bargiid addit mánáide buriid eavttuid stoahkamii, ustitvuhtii ja kultuvrii. Go lea sáhka stoahkamis, de ii leat mánná dušše stoahkan, mánát leat maid beassan earet eará dovdat gullevašvuođa ja oahppan čatnat olmmáivuođa. Öhman (2012:106) čállá ge ahte stoahkanhállu ii vuolgge dušše das ahte mánás lea miella stoahkat, muhto maiddái das ahte juohke olbmos lea dárbu dovdat gullevašvuođa. Stoahkama bokte mánná ovdánahttá relašuvnna earáide, mii fas sáhttá čatnat olmmáivuođaid.
Muhto naba jus mánás ii leat stoahkan hállu, dahje ii dieđe movt galgá beassat stohkosii mielde? Mii leat vásihan ahte bargit rolla stohkosis lea dehálaš mánáide ja oaivvildit ahte bargit fertejit leat áicilat, addit saji ja áiggi stoahkamii. Bargit fertejit addit mánáide reaidduid stoahkamii, nu go ovdamearkka dihte gávdnat heivvolaš stoahkanhearvvaid mat leat mánáid olámuttus. Öhman (2012:241) oaivvilda ge maid ahte mánát dárbbašit rávisolbmo gii movttiidahttá mánáid stoahkat, son ferte áicat mánáid stoahkama vuoi diehtá movt galgá ráhkadit stoahkanarenaid gos mánát besset ovdánahttit iežaset.
Mii vásihit maid ahte giella lea stuora oassi stoahkamis. Go mánát stohket fárrolaga, gáibida dat giela ja gulahallama gaskkaneaset ja dasto orru ge min mielas stoahkan dehálaš árena gos mánát ovddidit sin giela.
Sámegiella gollegiella
Sámi mánáidgárddis lea sámegiella váldogiella ja lea sámi mánáidgárddi mandáhtta ovddidit mánáid sámegiel gelbbolašvuođa (Oahpahusdirektoráhta 2017:24) Mánáidgárdeláhka (2022) fas namuha ahte gielddat galget áittardit ahte sámi mánát besset ovdánit sin giela ja kultuvrra. Dan dihte lea vuogas suokkardallat makkár rolla lea sámi mánáidgárddis sámegiela oahpaheamis ja ealáskahttimis. Høigård (2021:168) čilge ahte mis leat njeallje váldo gielladoaimmat mat leat hui dehálaš vuogit giellaovdáneapmái - musihka doaimmat, buorre ságastallamat, teavstta lohkan ja iešguđetlágan stoahkan dilálašvuođat. Visot dat lea dábálaš guovddáš oasit mánáidgárddi árgabeaivvis ja dan ektui lea maid mánáidgárdi dehálaš giellaarena mánáide. Muhtin guovlluin lea sámi mánáidgárdi áidna giellaarena sihke mánáide ja váhnemiidda ja hui dehálaš oassi giellaealáskahttimis.
Go mii hállat, lávlut, lohkat ja stoahkat mánáiguin de mii váikkuhit maid mánáid giela. Dan dihte lea juohke mánáidgárdi bargi dehálaš mánáid giella ovdáneapmái. Mánáidgárddis mánát geavahit giela, sii ohppet ođđa sániid ja maiddái oahpásnuvvet eará suopmaniiguin. Gielas leat maid máŋga iešguđegelágán funkšuvnnat. Høigård (2021:167) oaivvilda ahte giella lea geatnegahtton sihke gulahallamii, sosiála gelbbolašvuhtii ja ustitvuhtii. Dat mearkkaša ahte mánát dárbbašit giela stoahkamii ja buot sosiála doaimmaide.
Dárbbašit go mánát vásihit boazodoallobargguid dahje rievssat gárduma mánáidgárddis?
Nugo namuhuvvo badjelis de lea sámegiella dehálaš sámi mánáidgárddiin. Árbevirolaš bargguid bokte leat vásihan ahte lea buorre vuohki nannet- ja ovddidit sámegiela sihke bargiid ja mánáid gaskka. Go ovdamearka dihte lea gárdume, juoŋasteame, boazodoallobargguin dahje eará árbevirolaš bargguid čađaheame mánáidgárddis de lea mánáidgárdi okta searvelatnja. Balto (2023:25) čilge ahte searvelatnja lea árbevirolaš oahppanarena gos ollesolbmot, boarráset, nuorat ja mánát ohpet ja fievrredit árbevirolaš gálggaid, dieđuid ja árvvuid buolvvas bulvii. Bargguid bokte sii sagastallet gaskaneaset. Mánát besset gullat doahpagiid maid eai muđui gula árgabeaivvis, muhto maid mánát gullet bargiin dahje eará árbečeahpis árbevirolaš bargguid čađaheamis. Árbevirolaš bargguid ja vásáhusaid bokte mánát ovdánit sihke gielalaččat, sosiálalaččat ja šaddet iešbirgejeaddji olmmožin. Mánáidgárddi bargi geas lea Sámi duogáš, ipmárdus ja árbevirolaš máhttu ja diehtu lea buot Norgga mánáidgárddiide earenoamáš riggodat maid ii dohppe juohke dievas. Mánát mánáidgárddis ja sin vásáhusat leat min boahtteáigi ja mii oaivvildit ahte gálga atnit árvvus sámi mánáidgárddi bargiid geat láhčet min boahtte áigái dili nu ahte sámi árbevirolaš barggut johtet buolvvas bulvii.
Gal dat oahppa go stuorrula
Buot vásáhusat maid mánát vásihit mánnávuođas leat mielde hábmemen máná. Hoëm čilge ahte sosialiseren lea proseassa mas olmmoš šaddá servodahkii buriid dilálašvuođaid bokte. Šaddat servodahkii mearkkaša ahte servodat váikkuha juohke olbmo. (Hoëm 2010:13-14.) Nu movt ovdalis lea namuhuvvon de leat dán áigahaš mánát eanas áigge mánáidgárddiin. Dáinna lágiin sáhttá jurddašit ahte visot maid mánná mánáidgárddis vásiha váikkuha máná šaddadeami, ja dás lea mánáidgárddebargiin guovddáš rolla váikkuheapmái.
“Gal dat oahppa go stuorrula” lea jurddašanmálle mii čalmmustahttá positiivvalaš sámi oahppandili gos rávisolmmoš láhčá dili vai oahppan lea heivehuvvon iešguđetge mánnái ja su eavttuide. Rávisolmmoš movttiidahttá máná ja mánná beassá oahppat iežas leahtu ja návccaid mielde. Dáinna lágiin bállejit mánát ahtanuššat ja stuorrulit, ja boađus šaddá iešheanalaš olmmoš gii birge eallimis. (Balto 2023) Mii leat vásihan ahte sámi mánáidgárddiin lea dát jurdda movt mánná oahppá ja šaddá iešheanalaš. Bargi heiveha oahppama iešguđetge mánnájoavkku ja mánnái, lea gierdevaš ja diktá mánáid ieža geahččaladdat ja guorahallat áššiid. Go mánát besset ieža vásihit ja geahččaladdat de sii eai dušše oahpa gálggaid, muhto sii ohppet maid ieža jurddašit ja ieža guorahallat áššiid. Mánnái šaddá nana iešdovdu, duostá váldit ovddasvástádusa ja lea nannoset go hástalusat čuožžilit.
Dán čállosis mii čilget makkár árvu ja mearkkašupmi sámi mánáidgárddi bargiin lea mánáidgárddis ja servodagas. Go mii ovdamearka dihte lohkat ahte mii leat stoahkan mánáidgárddis, de leat mánát maid oahppan nu ollu eará stoahkama bokte. Mánáidgárddi bargit leat veahkkin váhnemiidda/ovddasteaddjiide hábmet nana ja iešheanalaš mánáid mat birgejit boahtte áiggis. Sii leat maid dehálaččat mánáid giela ovdáneapmái ja giela boahtteáigái go mii dávjá vásihit ahte mánát dárostit vai eŋgelástit sin gaskkas. Dan dihte lea sámi mánáidgárddebargit geas lea sámegiella, kultuvrraipmárdus ja árbevirolaš máhttu buot Norgga mánáidgárddiide earenoamáš riggodat go sámegiella ja sámi kultuvra lea rašis diliin máŋgga guovlluin.
Mii sávvat ahte dii oaidnibehtet dehálašvuođa ja árvvusatnibehtet mánáidgárddeoahpaheaddji dahje mánáidgárddebargi nuppes go deaivabehtet sin, go mánáidgárdde árgabeaivi lea nu olu eanet go dušše stoahkan.
Balto, Asta Mitkijá 2023: Sámi bajásgeassin – árbevierut , ealáskahttit , ođasmahttit. Kárášjohka. Čálliidlágádus
Foss, Else & Lillemyr, Ole Fredrik 2013: Til barnas beste, veier til omsorg og lek, læring og danning. Oslo. Gyldendal akademisk.
Hoëm, Anton 2010: Sosialisering. Kunnskap-identitet. Vallset. Oplandske Bokforlag
Høigård, Anne 2021: Barns språkutvikling, muntlig og skriftlig. Oslo. Universitetsforlaget.
Máhttodepartemeanta 2022: Mánáidgárdeláhka. Viežžan https://lovdata.no/dokument/NL/lov/2005-06-17-64#KAPITTEL_2
Öhman, Margareta 2012. Det viktigste er å få leke. Pedagogisk forum.
Oahpahusdirektorahttá 2017 . Mánáidgárddi rámmaplána.
Martin Velky, Lise Siri, Helene Eira ja May Lise Vars Ingebrigtsen
Sámi allaskuvlla studeanttat