Mii lea Dieđut?

Dieđut lea máŋggadieđalaš čálaráidu, man Davviriikkaid Sámi Instituhtta lea almmustahttán 1974 rájes. Čálaráidu gaskkusta sámedutkama bohtosiid. Davviriikkaid Sámi Instituhtta lea ovttastuvvan Sámi allaskuvllain, muhto Dieđut-ráidu almmuhuvvo nu go ovdal. Dieđut-ráiddus almmuhuvvojit sihke artihkkalčoakkáldagat ja sierranas dutkamušat servodat-,  gielladutkamis ja láhkadiehtagis. Almmuheamit leat sáme-, dáro-, ruoŧa-, suoma-, eŋgelas- ja ruoššagillii. 

Dieđut-ráiddus almmuhuvvojit guovttelágan teavsttat, juogo 

1. fágaguoibmeárvvoštallojuvvon dieđalaš teavsttat dahje 
2. doaimmahuslaččat árvvoštallojuvvon ii-dieđalaš esseijat.

Doaimmahusgoddi

Váldodoaimmaheaddji - Professor Ylva Jannok Nutti

Doaimmahuslahttu - Professor Annika Pasanen

Doaimmahuslahttu - Vuosttašamanueansa Berit-Ellen Juuso

Doaimmahusgotti čálli - Dutkanráđđeaddi Maia Hætta

Bovdehus sáddet almmuhanevttohusa Dieđut 2027 (giddejuvvon, rahppo fas 2027 ođđajagi)

Dieđut lea máŋggadieđalaš čálaráidu, man Davviriikkaid Sámi Instituhtta lea almmustahttán 1974 rájes. Čálaráidu gaskkusta sámedutkama bohtosiid. Davviriikkaid Sámi Instituhtta lea ovttastuvvan Sámi allaskuvllain, muhto Dieđut-ráidu almmuhuvvo nu go ovdal. Dieđut-ráiddus almmuhuvvojit sihke artihkkalčoakkáldagat ja sierranas dutkamušat servodat-, giella- ja láhkadiehtagis. Almmuheamit leat sáme-, dáro-, ruoŧa-, suoma-, eŋgelas- ja ruoššagillii.   

Dieđut- almmuhusat galget čalmmustahttit Sámi dutkamušaid, omd. Sámi allaskuvlla fágabargiid, dutkiid ja doavttirgrádastipendiáhtaid dutkanbargguid. Dieđut- almmuhusat galget leat ávkin dutkiide ja oahpahusas, omd. nu ahte almmuhusat geavahuvvojit lohkanmearrin Sámi allaskuvlla oahpuin.  Áigumuš lea almmuhit guokte nummira jagis.   

 

Dieđut-ráiddu doaimmahusgoddi bovde čálliid/dutkiid sáddet evttohusaid  artihkkalčoakkáldagaid dahje girjjiid birra. Evttohusaide leat golbma molssaeavttu:   

1. Fáddánummir: Sáhtát evttohit fáddánummira, masa ieš áiggošit čállit artihkkala. Dalle Dieđut-doaimmahusgoddi bovde eará čálliid rabas bovdejumi bakte. Doaimmahusgoddi koordinere doaimmahanbarggu. 
2. Artihkkalčoakkáldat: Sáhtát evttohit artihkkalčoakkáldaga, masa dus leat juo dieđus čállit buot artihkkaliidda ja guossedoaimmaheaddji.  
3. Monografiija: Sáhtát evttohit almmuhit iežat dutkanteavstta monografiijan, ja sáhtát namuhit dasa  guossedoaimmaheaddji.  

Fágaguoibmeárvvoštallan čađahuvvo dábálaš dieđalaš geavadagaid mielde.   

 

Áigemearri sáddet 2028 almmuhusevttohusaid sisa lea 01.02.2027, ja de maŋŋil doaimmahusgoddi árvvoštallá almmuhanevttohusaid.  

Neahttaskovvi mainna sáddet evttohusa

  

Doaimmahusgoddi  

Ylva Jannok Nutti (Dieđut-ráiddu váldodoaimmaheaddji), Annika Pasanen ja Berit-Ellen Juuso, ja Maia Hætta (Doaimmahusčálli)  

Rávvagat čálliide

Čállinrávvagat 

Dieđut-ráiddus almmuhuvvojit sihke artihkkalčoakkáldagat ja monografiijat. 

Čállosat leat dieđalaš almmuhusat dahje esseija čállosat. 

Čállingielat: 
Almmuheamit leat sáme-, dáro-, ruoŧa-, suoma-, eŋgelas- ja ruoššagillii. 

Obbalaš rávvagat: 
Čállosa nama vuollai čálli namma ja ásahusa namma. 

Artihkkalčoakkáldagat: Artihkal sáhttá leat gaskkal 6,000–8,000 sáni, gaskkal 100-150 sáni abstrákta ja 3-5 čoavddasáni. Times New Roman, fontasturrodat 12, linnjágaska: 1,5.  

Monografiija: Monografiija sáhttá leat eanemus 250 siiddu, gaskkal 100-150 sáni abstrákta ja 3-5 čoavddasáni. Times New Roman, fontasturrodat 12, linnjágaska: 1,5. 

Gielladárkkisteapmi: 
Teavsttat galget leat gielladárkkistuvvon. Ávžžuhit ahte čálli geavaha divvunprográmmaid veahkkin dárkkistit riektačállima.   

Fágaguoibmeárvvoštallan 
Dieđalaš čállosat fágaguoibmeárvvoštallojuvvojit. Čálli galgá váldit vuhtii árvvoštalliid mearkkašumiid. Váldodoaimmaheaddji ja/dahje doaimmahusgoddi gieđahallá artihkkala ja mearrida galgá go artihkkala sáddet fágaguimmiid árvvoštallamii. Guokte fágaguoimmi doaimmaheaba árvvoštallama, anonymalaččat. Sudnos ii galgga leat čanastat áigečállagii, ii ge čálliide. 

Esseija čállosat eai leat fágaguoibmeárvvoštallojuvvojit. 

Čállosa sádden

Čálli dárkkista ahte lea sádden guokte fiilla:

1. Anonymiserejuvvon teakstaveršuvnna, mas ii galgga oidnot čálli namma eai ge su almmuheamit. 
2. Ovdasiidodokumeantta mas čállosa tihttel oktan oanehis ovdanbuktin čálli birra (bio), ehtalaš čilgehus ja vejolaš giitosat (acknowledgement),  
   ruhtadeapmi jna. Ovdasiidodokumeanta ii sáddejuvvo fágaguoibmeárvvoštalliide.  

Min čujuhanstiila 

APA 7, dáppe gávnnat eambbo dieđuid 

 

Árvvoštallan

Dieđalaš teavsttaid árvvoštallan  

Dieđalaš teavsttat mat sáddejuvvojit Dieđut-ráidui árvvoštallojuvvojit čuovvovaš láhkái:  

1. Giehtačállosa (mánusa) sisabuktin: Čálli sádde giellabassojuvvon giehtačállosa doaimmahusgoddái/guossedoaimmaheaddjái, geat lohket giehtačállosa ja sáddejit iežaset ovdaárvvoštallama čállái. Čálli oažžu vissis áigemeari čoavdit mearkkašumiid, man maŋŋá divvojuvvon giehtačálus máhcahuvvo doaimmahusgoddái/ guossedoaimmaheaddjái. Dasto giehtačálus sáddejuvvo fágaguoibmeárvvoštallamii.  

 

2. Fágaguoibmeárvvoštallanproseassa (referee-arvvoštallanproseassa): Dieđalaš giehtačallosiid árvvoštallaba guokte anonyma olggobeale árvvoštalli (double blind review) dahjege fágaguoibmeárvvoštalli. Dieđut-ráiddu doaimmahusgoddi gávdná fágaguoibmeárvvoštalliid ovttasráđiid vejolaš guossedoaimmaheddjjiin ja gulahallá singuin. Čálli galgá váldit vuhtii fágaguoibmeárvvoštalliid kommentáraid ovdal go teaksta dohkkehuvvo almmuheapmái. Dalle go lea guossedoaimmaheaddji, lea su ovddasvástadus dohkkehit teavstta. Loahpalaččat doaimmahusgoddi dohkkeha teavstta. 

   Fágaguimmiid árvvoštallanskovvi

  

3. Gielladárkkisteapmi: Doaimmahusgoddi sádde vel oktii gielladárkkisteapmái, mii dahkko ovttasbargun giellačeahpi ja čálli gaskkas. 

Esseijačállosiid árvvoštallan 

Esseijačallosat mat sáddejuvvojit Dieđut doaimmahusgoddái árvvoštallojuvvojit dán láhkái: 

1. Esseijačállosa sisabuktin: Čálli sádde giellabassojuvvon giehtačállosa doaimmahusgoddái/guossedoaimmaheaddjái,  geat lohket giehtačállosa ja sáddejit iežaset ovdaárvvoštallama čállái. 

Čálli oažžu vissis áigemeari čoavdit mearkkašumiid, man maŋŋá divvojuvvon giehtačálus máhcahuvvo doaimmahusgoddái/ guossedoaimmaheaddjái. Dasto giehtačálus sáddejuvvo doaimmahuslaš árvvoštallanprosessii. 

 

2. Doaimmahuslaš árvvoštallanproseassa: Esseijačállosiid árvvoštallan lea  guossedoaimmaheddji ovddasvástádus, ja lea su duohkin, árvvoštallágo son almmuhemiid okto vai háhkago dasa vel olggobeale árvvoštalli. Jus čoakkáldagas ii leat guossedoaimmaheaddji, de doaimmahusgoddi čađaha árvvoštallama. 

 

3. Gielladárkkisteapmi: Loahpalaččat almmuheapmi sáddejuvvo gielladárkkisteapmái, mii dahkko ovttasbargun giellačeahpi ja čálli gaskkas. 

Ovddeš almmuheamit Dieđut-ráiddus

Dieđut-girjjiid sáhttá oastit Diehtosiidda ovdakantuvrras, dahje diŋgot dán e-poastačujuhusas: orderbook@samas.no (sáddengolut lasihuvvojit).

Dás gávnnat buot Dieđut girjjid mat leat almmuhuvvon, oktan hattiiguin (girjehaddái lasihuvvojit sáddengolut)

Oastit Dieđut-girjji

Dieđut-girjjiid sáhttá oastit Diehtosiidda ovdakantuvrras, dahje diŋgot dán e-poastačujuhusas: orderbook@samas.no (sáddengolut lasihuvvojit).