Mii, goalmmát jagi sámi mánáidgárdeoahpaheaddjeoahpu studeanttat, leat leamaš iešguđet mánáidgárddiin sámis, gos mii leat áican ahte sámi muitalanárbevierru ii leat nu oidnosis go ovdal. Dán áiggi soaitá muitaleapmi šaddan eanet guoimmuheapmin, ahte mii eat šat ane muitalusaid pedagogalaččat. 

Odne mánát bajásšaddet servodagas gos šearbmageavaheapmi lea šaddan stuora oassi min eallimis, mii vuhtto hui bures mánáidgárdeárgabeaivvis. Jus boahtteáiggis galgat joatkit muitalanárbevieruin, de fertet doalahit ja árvvusatnit dan mii lea sámi árbevierru. 

Dáinna čállosiin mii čalmmustahttit muitalanárbevieru mearkkašumi sámi mánáidgárddis, movt dan sáhttá geavahit pedagogalaččat ja movt dat sáhttá ovdánahttit mánáid ehtalaš jurddašeami, áigodagas gos šearbma lea álo gávdnamis. 

Muitalanárbevierru 

Sámis lea muitaleapmi ja máinnasteapmi leamašan guovddáš oassi njálmmálaš árbevierus ja dan bokte leat sirdán máhtu, árvvuid, norpmaid, historjjá ja eallináddejumi buolvvas bulvii. 

Muitalusat leat geavahuvvon pedagogalaš doaibman, go bajásšaddadit mánáid eahpenjulges vugiin, vai šattaše birgejeaddji ja iešheanalaš olmmožin. Mánáide leat muitalusaid bokte oahpahan mo olmmoš sáhttá eallit, jurddašit ja doaibmat iešguđetlágan dilálašvuođain. 

Earret eará leat muitalusaid bokte ovdánahttán giela, iešbirgejumi ja sosiálalaš gelbbolašvuođa, ja seammás dorjon identitehta- ja relašuvnnaidhuksema, kultuvrralaš ipmárdusa ja ehtalaš jurddašeami. Muitalusat leat hábmen mánáid ipmárdusa eallimii ja máilbmái ja nu leage sámi muitalanárbevierus máŋggabealat árvu mánnávuhtii. (Sarri ja earát, 2023, s.21; Aikio, 2010, s.65; Balto, 2023, s.99).

Sámi kultuvrras lea njálmmálaš muitalanárbevierus leamaš guovddáš rolla mánáid bajásšaddadeamis, muhto dál leat áiggit rievdan ja muitalusat eai gullo lihka dávjá go ovdalaš áiggi. Sámi mánáidgárddiin sáhtášii muitalanárbevierus leat stuorat sadji pedagogalaš doaimmain. Go mánát besset ollesolbmo muitalusaid guldalit, de sii hárjehallet konsentrerema, ohpet reflekteret iežaset daguid, hárjehallet govahallama, gierdevašvuođa ja máhtu dulkot muitaleaddji jienaid, čalmmiid ja gorutgiela. 

Čájehuvvo maid ahte oktasaš ságastallan sáhttá loktet máná beroštumi searvat ságaide (Ijäs ja earát, 2021). Dan oktavuođas min oaidnu lea ahte muitalusaid eahpenjulges oahpahanstrategiija addá mánnái vejolašvuođaid ieš govahallat ja jurddašit dáhpáhusa iežas eavttuid ja vásáhusaid vuođul. 

Harald Gaski (NRK, 2011) muitala ahte sámi muitalanárbevierru lea ovdalaš áiggi leamašan oassin árgabeaivvis. Muitaleamis lei čiekŋalis ulbmil mii rávve dahje oažžu máná jurddašallat movt čoavdit áššiid. Dán áigge mii čoahkkanit guldalit muitalusa dahje lohkat girjjiid, guoimmuheami dihte, dan sadjái go oahpahit. Seammás jus ollesolmmoš pedagogalaččat ovdanbuktá árbevirolaš muitalusa oahppama váras, de lea min vásáhus ahte ferte vel mánáide čilget muitalusa sisdoalu. 

Dainna lágiin jávká muitalusa ulbmil ahte mánná beassá ieš imaštallat sisdoalu, ja ovdánahttit ehtalaš jurddašeami. Seammás šaddá dehálaš jearrat movt muitalanárbevierru rievdá áiggis gos šearbmageavaheapmi lassána, ja buhtadago šearbma njálmmálaš muitaleami saji mánáid árgabeaivvis? 

Mii jurddašit ahte lea juste dat movt digitála reaiddut geavahuvvo mii váikkuha máná ovdáneapmái. 

Ehtalaš jurddašeami ovdáneapmi muitalanárbevieru bokte

Etihkka lea jurddašanvuohki mii hábme vuođu árvvuide, norpmaide ja guottuide. Dat lea dan birra movt olbmot árvvoštallet ja láhttejit iešguđetlágan dilálašvuođain. Etihkkii gullet jearaldagat nu go mii lea riekta ja mii lea boastut, mii lea buorre ja mii lea bahá. 

Lea dehálaš ovdánahttit máná ehtalaš jurddašeami jus galgá birget eallimis, ahte máhttit ovttasdoaibmat ja gulahallat earáiguin, čájehit empatiija, váldit ovddasvástádusa ja jurddašit iešheanalaččat (Ijäs ja earát, 2021, s.12).

Muitaleami bokte sáhttá láhčit arena mánáide gos ulbmil lea addit saji ehtalaš reflekšuvnnaide. Dákkár árena sáhttá gohčoduvvot searvelatnjan, gos máŋga buolvva deaivvadit ja gos oahppan dáhpáhuvvá ovttas earáiguin. Searvelatnja lea guovddáš ášši muitaleamis, go mii guldalit muitalusaid de mii leat ovttastallame ja čatnat oktavuođa nuppi olbmui. Mánát besset gullat ja vásihit dilálašvuođaid gos sáhttet čuožžilit feara makkár áššit máid ferte čoavdit. 

Diehtojuohkin ja oahppu šaddá de máná dásis. Go geavaha iežas vásáhusaid gulahallamis, de sáhttá stivret máná dan guvlui ahte oahppá ieš fuobmát čovdosiid, dan sadjái go addit čielga vástádusaid. Dávjá lea muitalus goalmmát persovnnas nu ahte ii njulgestaga cuiggot nuppi, muhto baicce vuohkkasit namuha daguid eará rollas. Dainna lágiin nanne máná iešdovddu, ja ovddida ehtalaš jurddašeami (Sarri ja earát, 2023, s.21).

Dearvvašvuođadirektoráhtta (2026) deattuha ahte mánáidgárdde ahkásaš mánát ovdánit sosiálalaččat buorebut go lea oadjebas biras, ja ávžžuha láhčit dilálašvuođaid gos ovddida sihke dearvvašvuođa ja loaktima. 

Dakkár oktasaš oadjebas dilis, nu go searvelanjas, sáhttet mánát dovdat ja vásihit máhtestuvvama, mii váikkuha máná dearvvašvuhtii ja loaktimii. Sosiála ja emotionála oadjebasvuohta lea eaktun ehtalaš jurddašeami ovdánahttimii, go mánná dárbbaša luohttevašvuođa ja dorvvolašvuođa vai beassá imaštallat, jurddašit ja reflekteret iežas ja earáid daguid birra. 

Ehtalaš jurddašeami ovdánahttin šearbmageavahemiin

Ráđđehusa (2026) ođđaseamos ávžžuhusat čájehit ahte mánát dárbbašit ráddjejuvvon ja kvalitehtasihkkarastojuvvon áiggi šearbmageavaheapmái. Digitála mediain leat dávjá gárvves govat ja čovdosat mat sáhttet váikkuhit máná ovdáneapmái ja ahtanuššamii. Passiivvalaš šearbmageavaheapmi sáhttá ráddjet máná iešheanalašvuođa, miellagovahallama, imaštallama ja ehtalaš jurddašeami. 

Dasa lassin sáhttá olu šearbmageavaheapmi dagahit ahte mánás šaddá unnit emošuvnnalaš áddejupmi ja sosiála ovttastallan earáiguin, maiddái sáhttá šaddat hástalus dulkot nuppi olbmo gorutgiela. Ehtalaš jurddašeapmi ja sosiála gelbbolašvuohta leage dehálaš geađgejuolgi máná bajásšaddamis ja eaktun bures birget eallimis. 

Seammás eai leat digitála reaiddut duššefal negatiivvat, das sáhttet maid leat positiivvalaš bealit. Mánáidgárddis sáhttá heivehit šearbmageavaheami nu ahte geavahit digitála reaidduid kreatiivvalaččat, omd ieža ráhkadit muitalusaid, báddet jietnadagaid dahje sárgut. Dainna lágiin ožžot mánát vejolašvuođa imaštallat, dulkot ja hutkat iežaset jurdagiid muitalussii. 

Digitála reaiddut sáhttet maid leat doarjjan bargiide láhčit saji sámi muitalusaide mánáide geat muđui eai beasa gullát sámegiela, muhto dat gáibida ahte ollesolmmoš lea aktiivvalaš mánáin jus galgá leat ávkin ovdánahttimii.

Muitalanárbevieru dehálašvuohta 

Sámi mánáidgárddis leat sihke mánát ja bargit geat bohtet iešguđetlágan ruovttuin, mii mielddisbuktá máŋggalágan árvvuid ja ehtalaš jurddašanvugiid. Sámi mánáidgárdi lea deaivvadanbáiki gos mánát besset oahpásnuvvet sosiála norpmaide ja oktasaš doaibmanvugiide. 

Dan oktavuođas sáhttá sámi árbevirolaš muitaleapmi leat dehálaš pedagogalaš reaidun, go muitalusaid bokte lea vejolaš čalmmustahttit ja ságastallat ehtalaš iešvuođaid birra mánáiguin. Dat gáibida ahte mánáidgárdepedagogat leat diđolaččat muitalanárbevieru birra ja atnet dan aktiivvalaččat oassin árgabeaivválaš doaimmain.

Dán čállosa bokte lea čájehuvvon ahte sámi muitalanárbevierru lea dehálaš pedagogalaš resurssa mánáidgárddis, earenoamážit mánáid ehtalaš jurddašeami ovdáneami, ovttastallama, kultuvrralaš ipmárdusa ja identitehta huksema oktavuođas. 

Áiggiin gos šearbma lea ollesáigásaš oassi mánáid eallimis, sáhttá muitaleapmi addit mánáide áiggi, ráfi ja saji jurddašit, imaštallat ja gulahallat ovttas earáiguin. Digitála áiggis dárbbašit mánát sihke teknologiija ja árbevieru. Muhto earenoamážit dárbbašit mii olbmuid geat juogadit muitalusaid. Mii fertet addit sámi muitalanárbevirrui dan saji maid dat ánssáša.

Čállit: Anniken Balto, Mia Máret Skum Norvang ja Sara Marina Andersdatter Skum 

Gáldut

Aikio, A. (2010). Olmmošhan gal birge: Áššit mat ovddidit birgema. ČálliidLágádus.

Balto, A. M., & Kuokkanen, K. R. (2023). Sámiid ovttastallanvierut ja daid ođasmahttin. Girjjis R. Kuokkanen (Doaimm.), Siiddaid Sápmi (s. 207–216). DAT. 

Balto, A.M. (2023). Sámi bajasgeassin. Árbevierut – Ealáskáhttit – Ođasmáhttit. ČálliidLágadus. s. 99 Muitalus bajásgeassá

Dearvvašvuođadirektoráhtta. (2025, 5. juni). Skjermbruk blant barn, unge og foresatte: Barn og unge. Dearvvašvuođadirektoráhtta. https://www.helsedirektoratet.no/faglige-rad/skjermbruk-blant-barn-unge-og-foresatte/barn-og-unge#barn-2-5-ar-bor-begrense-skjermbruk-praktisk-informasjon

Ijäs, J.J, Keskitalo, P., Oskal, N. & Gaup, Á.M. (doaimm.) (2021) Muital fal! Ofelaš mánáid giela ja jurddašeami ovddideapmái. Sámi allaskuvla. https://issuu.com/sa_suc/docs/ofelas_e_girji_2021_siste_versjon

NRK. (2011, 16. februar). Sámi muitalan árbevierru rievdamin [Radiosátta]. 
https://www.nrk.no/sapmi/sami-muitalan-arbevierru-rievdamin-1.7508657 

Sarri, C., Paivio, A-M. & Holm S. (2023) Unna olbmožiid árgabeaivi mánáidgárddiin. Sámediggi.