Maŋŋil 1751 rádjageassima gaskkal Danmárkku/Norgga ja Ruoŧa de bázii okta guovlu rájáid haga. Maŋimuš rájáhis guovlu bázii Nuortalaččaid guovlu mii lei ain oktasaš vearroguovlu. Nuortalaččat ja eará sápmelaččat dien guovllus ledje dalle ain nugohčuduvvon “felleslapper”.  Miessemánu 14.b 1826 vuolláčállui radjasoahpamuš St. Petersburg gávpogis. 

Mo nu šattai? Dan sáhtát gullat symposiumas.

Rádjágeassin 1826 šattai nu maŋimuš koloniála rádjá mii gessui Sámi guovlluid čađa. Symposium 1826 čohkke njunuš dutkiid geat sáhttet čuvget Sámi historjjá  rádjágeassima birra, ja maiddái olles dán guovllu historjjá sihke ovdal ja maŋŋá rádjágeassima. Symposiumas leat 3 riikka dutkit.

Njunuš olmmoš dás lea Samenes historie 1751-2010 váldoredaktevra Astri Andresen, gii lea čállán Beahčaveaji siidda birra iežas váldofágabarggu ja lea maid joatkán dutkamis ja guorahallamis maŋŋá go gergii dan iežas stuora barggu. 

Helssega Universitehta dutkanjoavku «Petsamo as settler colonial are” ovdánbuktet iežaset bohtosiid mo váikkuhusat ledje go Suoma jiekŋameara imperialistálaš politihkka ollášuvai 1920, ja mas dat vulggii ja mo dat doaimmai.

Prográmmas lea maid Anna Andersen, gii lea Lujávrris eret ja son logaldallá 3 buolvva vásáhusaid birra Sovjetlihttu sápmelaččaide.

Loga olles prográmma dás.

Symposium lea ovttasbargu gaskkal Sámi Allaskuvlla ja Deanu ja Várjjat museasiidda, ja bistá miessemánu 27.-29. b.