GUOVDAGEAIDNU — Sámi AI lab ođđa GJ(goanstajierbme)-reaidu "Ábo" lea dál leamaš geavahusas guokte mánu, ja Sámi allaskuvla raportere ahte beroštupmi lea leamaš earenoamáš stuoris.

Ábo-reaidu lea Sámi AI laba ođđaseamos bálvalus mii lea ráhkaduvvon álkidahttit sámegiela geavaheami sihke árgabeaivvis ja almmolaš oktavuođain. Reaidu dahká vejolažžan hupmat davvisámegiela ja oažžut hupmama transkriberejuvvot njuolga šerbmii, dahje jorgaluvvot eará gillii.

Ollusat leat geahččalan reaiddu
Sámi allaskuvla lea mearkkašan, ahte ollu olbmot leat váldán reaiddu geavahussii dán guovtti mánu áigge, go dat lea leamaš doaimmas. Vaikko beroštupmi lea leamaš stuoris, de ásahusas eai leat dárkilis dieđut das man galle olbmo leat reaiddu geahččalan.

– Mii eat čoakke ja vurke dieđuid geavaheddjiid birra, mii lea dehálaš oassi min sihkkarvuođabarggus, čilge Sámi allaskuvlla II-professor Lars Ailo Bongo.

Dát mearkkaša ahte geavaheddjiid priváhta suodji lea vuoruhuvvon, ja olbmot sáhttet geavahit Ábo-reaiddu nu ahte eai dárbbaš eahpidit, ahte sin ságastallamat dahje data bádjejuvvojit allaskuvlla vuorkkáide.

Ulbmil lea nannet sámegiela
Ábo ulbmil lea ahte sámegiela galgá sáhttit geavahit vaikko goas, maiddái dakkár oktavuođain gos buohkat eai máhte sámegiela. Reaidu veahkeha jorgalit ságastallamiid ovttatmáno, nu ahte buohkat sáhttet searvat ságastallamii vaikko humášedje iešguđet gielaid.

Vaikko Ábo lea teknologalaš veahkkeneavvu, de doaibmá dat maid movttiidahttit sámegiela geavaheapmái. Sámi allaskuvla oaidná ahte dákkár AI-reaidu sáhttá duddjot ođđalágan movttiidahttimii giellageavaheapmái.

– Ábo sáhttá leat dakkár reaidu mii geasuha ja roahkasmahttá olbmuid geavahit sámegiela eambbo. Go teknologiija veahkeha jorgalit dahje gávdnat sániid maid ii juvssa dalánaga, de unnu maid ballu meattáhusain. Dát addá geavaheaddjái doarjaga hupmat sámegiela lunddolaččat árgabeaivvis, mii fas lea nanne giellageavaheami, lohká Bongo.

Lassin dasa ahte veahkehit giellageavaheaddji, de čájeha Ábo ahte sámegiella lea boahtteáiggi giella mii gullá eanemus ovdánan teknologalaš máilbmái. Dat movttiidahttá erenoamážit nuoraid oaidnit sámegiela ávkkálažžan ja gelddolažžan maiddái digitála oktavuođain.

Sámi AI lab, mii lea Sámi allaskuvllas, joatká dál barggu ovdánahttit eambbo reiduid mat nannejit sámegiela digitála dásis.

Dás sáhtát geahččaladdat Ábo reaiddu

Govven: Mina Helene Eira/ Sámediggi