Sámegiela ja sámi girjjálašvuođa bachelorprográmma

• Oahpahusgiella: Sámegiella
• Oahpahusbáiki: Sámi allaskuvllas ja neahta bokte
• Ollesáiggis, 3 jagi
• 180 oahppočuoggá (bachelor)
• Diibmoplána ja deaivvadanplána: 
• Jus leat jearaldagat mat gusket oahpposajeohcamii, ohcanvuogádahkii, sisabeassangáibádusaide jna., váldde oktavuođa oahppohálddahusain, oahppohalddahus@samas.no

Niegadat go don šaddat giellabagadallin dahje girječállin, dahje háliidivččet go máhttit eambbo sámi girjjálašvuođa ja girjjálašvuođa historjjás? Jus háliidat nannet sámegiela njálmmálaš ja čálalaš giellageavaheami, de lea dá rievttes oahppu dutnje!

Sámegiela ja sámi girjjálašvuođa bachelorgráda addá govda teorehtalaš ja geavatlaš máhtu. Sámegiela ja sámi girjjálašvuođa oahput addet dáidduid ja dieđuid sámegiela ja girjjálašvuođa historjjás, gielalaš diliin, girjjálašvuođa šlájain ja teorehtalaš čuolbmaásahemiin erenoamážit eamiálbmotperspektiivvas.

Oahpus beasat hárjehallat ja nannet sámegiela njálmmálaš ja čálalaš giellageavaheami. Oahppu duddjo buriid gálggaid sihke gielas, girjjálašvuođas, stilistihkas ja retorihkas.

Čiekŋudanvejolašvuođat
Bachelorgrádaprográmma kvalifisere sámegiela ja sámi girjjálašvuođa mastergráda oahpuide. Son guhte áigu joatkit mastergrádaprográmmii ávžžuhuvvo ovdal bacheloroahpuid čiekŋudanoasi juo plánet, makkár fágasuorggi son vállje masteroahpuin.

Bargovejolašvuođat
Oahppu addá gelbbolašvuođa bargat máŋggalágan almmolaš ja priváhta surggiin. Oahppoprográmma čađaheami maŋŋá sáhtát bargat earret eará giella- ja teakstakonsuleantan, giellabagadallin, girjjálašvuođa áššedovdin, kulturbargin ja girječállin. Oppalaččat oahppu lea ávkkálaš jus áiggut bargat sámi dieđalaš ja akademalaš birrasis. Jus Norggas lohká lassin praktihkalaš pedagogalaš oahpu (PPO), de dat addá gelbbolašvuođa oahpahit sámegiela vuođđoskuvllas ja joatkkaskuvllas.

Stipeandavejolašvuođat
Sámediggi fállá stipeandda studeanttaide geat váldet sámegiela alitoahppun.