Govven: Mai-Lis Eira

mars 28. beaivi 2019

Sarakka Gaup válddii ruovttuluotta áhčigielas

Sarakka lea bajásšaddan Oslos, muhto fárrii Guovdageidnui ja oahpai sámegiela. Dál bargá neavttárin Beaivváš Sámi Našunálateáhteris gos geavaha sámegiela beaivválaš bargogiellan. Nu fievrrida áhčis árbbi viidáseabbo. Oahpásnuva Sarakkain ja geahča su birra filmma vuollelis.

Sarakka Gaupa eatnigiella lea dárogiella ja lea bajásšaddan Oslos, muhto orru dal Guovdageainnus. Ovdal go fárrii Guovdageidnui de finai son dávjá guossis, muhto son dovddai iežas veahá olggobealde sámi servvodagas go ii máhttán sámegiela.

- Dáppe Guovdageainnus lea sámegiella váldogiella. Go mun in máhttán sámegiela de dovden iežan veahá olggobealde servvodagas ja dat lei nu imáš dovdu. Mun lean sápmelaš, muhto mun dárustan dáppe, muitala Gaup.

 

Mearridii oahppat sámegiela

Sámi allaskuvllas lea vejolaš váldit oanehit oahpuid iešguđet surggiin. Sáhttá válddit oahppočuoggáid earet eará boazodoalus, duojis, journalistihkas ja sámegielas. Dát vejolašvuohta bođii Sarakkai ávkin.

- Mu eatnigiella lea dárogiella ja mánnán mus lei mánnálaš sámegiella, muhto mun ohppen sámegiela Sámi allaskuvllas maŋŋel joatkkaskuvlla.

Son studerii earet eará sámegiela álgokurssa. Ovdalgo álggii de ipmirdii dušše moadde sáni, muhto oahpus rávvejedje ohppiid hupmat aivve sámegiela.

- De lei mus dego bággu hupmat sámegillii. Vaikko ledje veahá streaŋgat, de lei mu mielas ortnegis.

 

Movttiidahttojuvvui giela hupmat

Sarakka muitala sus ledje dušše buori vásáhusat go lei oahppáme sámegiela, ja olbmot movttiidedje su ja dadje “Oba buorre go leat oahppáme sámegiela”. Son muitala maiddái ahte Guovdageainnus lea álki oahpat ja geavahit giela go sámegiella lea váldogiella.

- Mis lea stuora ovdamunni dáppe Guovdageainnus go sámegiella lea váldogiella. Lea sihkkarit váttis oahpat giela jus orut Troanddimis dahje Stockholmmas. 

Gaup lei maiddái leamaš Sámi ofelažžan jagi. De son mátkkoštii golmmain eará nuorain juogadit dieđuid sámiid birra. Su mielas lei dat earenoamáš jáhkii.

- Dat lei nu dehálaš mu identitehttii ja oahpat min historjá birra ja politihkalaš áššiid birra. Mii mátkkošteimmet miehta ja muitaleimmet joatkka- ja nuoraidskuvlla ohppiide min kultuvrra, politihka, dáidaga ja identitehta birra.

 

- Giella lea dehálaš

Gaup muitala ahte lea ilus go lea oahpan sámegiella ja muitala dat lea dehálaš su identitehttii. Sámegiella ja sámi teáhter lea maiddái juoga mii čatná su iežas áhččerohkkái.

- Mun mearridin ahte dat lea vejolaš. Dat lea dušše giella, ja dat galgá leat somá. Giella lea nu dehálaš ja lea maiddái nu somá go beasan sámástit mánáiguin ja vuorasolbmuiguin. Muinna lea šaddan lunddolaš geavahit giela ja lean lihkolaš go barggus lea sámegiella váldogiella. Sámegiella lea maiddái identitehta. Dat lei mu áhči vuosttáš giella.

Dál bargá neavttáriin Beaivváš Sámi Našunálateáhteris. Dát lea maid áhči árbi maid son fievrrida viidáseappo. 

- Áhččerohke lei okta sis gii vuođđudii dan teáhtera, ja maiddái go mii bargat sámegielain, kultuvrrain ja sámi musihkain.

Ailo Gaup lea beakkán girječálli ja lea earet eará čallan teáhterbihttá “Min duoddarat”.

- Dat lea mu ovdagovva. Dat lea veahá fiinnis maiddái ahte dal barggan mun dan teáhteris maid son lei mielde vuođđudeame. Dáppe čohkan ja sámástan su ruovttubáikkis.

 

Loga eambbo Sámi allaskuvlla giellaoahpuid birra dás.