BA - Prográmma

SÁM Sámegiela ja sámi girjjálašvuođa bachelorprográmma

  • Oahpahusgiella: Sámegiella
  • Oahpahusbáiki: Sámi allaskuvllas ja neahta bokte
  • Bacheloroahppu- ollesáiggis 3 jagi
  • 180 oahppočuoggá
  • Prográmmaplána

Bacheloroahppu mas beasat ovddidit sámegiela!

Sisdoallu
Sámegiela ja sámi girjjálašvuođa bachelorgráda addá govda teorehtalaš ja geavatlaš máhtu. Sámegiela ja sámi girjjálašvuođa oahput addet dáidduid ja dieđuid sámegiela ja girjjálašvuođa historjjás, gielalaš diliin, girjjálašvuođa šlájain ja teorehtalaš čuolbmaásahemiin erenoamážit eamiálbmotperspektiivvas. Oahpuin don beasat hárjehallat ja nannet sámegiela njálmmálaš ja čálalaš giellageavaheami, ja oahppu duddjo buriid gálggaid sihke gielas, girjjálašvuođas, stilistihkas ja retorihkas.


Čiekŋudanvejolašvuođat
Bachelorgrádaprográmma kvalifisere sámegiela ja sámi girjjálašvuođa mastergráda oahpuide. Son guhte áigu joatkit mastergrádaprográmmii ávžžuhuvvo ovdal bacheloroahpuid čiekŋudanoasi juo plánet, makkár fágasuorggi son vállje masteroahpuin.


Bargovejolašvuođat
Oahppu addá gelbbolašvuođa bargat máŋggalágan almmolaš ja priváhta surggiin. Oahppoprográmma čađaheami maŋŋá sáhtát bargat earret eará giella- ja teakstakonsuleantan, giellabagadallin, girjjálašvuođa áššedovdin, kulturbargin ja girječállin. Oppalaččat oahppu lea ávkkálaš jus áiggut bargat sámi dieđalaš ja akademalaš birrasis. Jus Norggas lohká lassin praktihkalaš pedagogalaš oahpu (PPO), de dat addá gelbbolašvuođa oahpahit sámegiela vuođđoskuvllas ja joatkkaskuvllas.


Stipeandavejolašvuođat
Sámediggi juolluda stipeandda studeanttaide geat váldet sámegiela alitoahppun. Lea vejolaš oažžut oktiibuot 30.000 ruvdnosaš stipeandda jahkásaččat.

Sisabeassangáibádusat

  • Sámi allaskuvlla vuođđooahpuid oppalaš sisaváldingáibádusat leat oppalaš lohkangelbbolašvuohta dahje reálagelbbolašvuohta ja sámegiella.
  • Sámegiela gáibádusa sáhttá deavdit čuovvovaš vugiid mielde: Sámegiella 1. dahje 2.giellan joatkkaskuvllas, Suoma bealde logahaga eatnigielladutkkus dahje guhkes amasgielladutkkus ja Ruoŧa bealde ges Modersmål A, B ja C dahje dušše A ja B. Sámegielagáibádusa sáhttá maid deavdit Davvisámegiela lohkanbadjeoahpuin 30 oč dahje vástideddjiin, dahje ceavzit sámegiela geahččaleami man Sámi allaskuvla lágida.

Studenten

– Olmmoš fuobmá man nuorra čálalaš sámegiella lea. Go logat sámegiela ja sámi girjjálašvuođa bacheloroahpu de soaittát vel fuobmát mii sápmelaš lea.
Portrett av Joret Mihkkal Bals.
Joret Mihkkal Bals