BA - Prográmma

SÁM Sámegiela ja sámi girjjálašvuođa bachelorprográmma

  • Oahpahusgiella: Sámegiella
  • Oahpahusbáiki: Sámi allaskuvllas ja neahta bokte
  • Bacheloroahppu- ollesáiggis 3 jagi
  • 180 oahppočuoggá
  • Prográmmaplána 

Bacheloroahppu mas beasat ovddidit sámegiela!

Sisdoallu
Sámegiela ja sámi girjjálašvuođa bachelorgráda addá govda teorehtalaš ja geavatlaš máhtu. Sámegiela ja sámi girjjálašvuođa oahput addet dáidduid ja dieđuid sámegiela ja girjjálašvuođa historjjás, gielalaš diliin, girjjálašvuođa šlájain ja teorehtalaš čuolbmaásahemiin erenoamážit eamiálbmotperspektiivvas. Oahpuin don beasat hárjehallat ja nannet sámegiela njálmmálaš ja čálalaš giellageavaheami, ja oahppu duddjo buriid gálggaid sihke gielas, girjjálašvuođas, stilistihkas ja retorihkas.

 


Čiekŋudanvejolašvuođat
Bachelorgrádaprográmma kvalifisere sámegiela ja sámi girjjálašvuođa mastergráda oahpuide. Son guhte áigu joatkit mastergrádaprográmmii ávžžuhuvvo ovdal bacheloroahpuid čiekŋudanoasi juo plánet, makkár fágasuorggi son vállje masteroahpuin.


Bargovejolašvuođat
Oahppu addá gelbbolašvuođa bargat máŋggalágan almmolaš ja priváhta surggiin. Oahppoprográmma čađaheami maŋŋá sáhtát bargat earret eará giella- ja teakstakonsuleantan, giellabagadallin, girjjálašvuođa áššedovdin, kulturbargin ja girječállin. Oppalaččat oahppu lea ávkkálaš jus áiggut bargat sámi dieđalaš ja akademalaš birrasis. Jus Norggas lohká lassin praktihkalaš pedagogalaš oahpu (PPO), de dat addá gelbbolašvuođa oahpahit sámegiela vuođđoskuvllas ja joatkkaskuvllas.


Stipeandavejolašvuođat
Sámediggi juolluda stipeandda studeanttaide geat váldet sámegiela alitoahppun. Lea vejolaš oažžut oktiibuot 30.000 ruvdnosaš stipeandda jahkásaččat.

Sisabeassangáibádusat

  • Oppalaš lohkangelbbolašvuohta dahje reálagelbbolašvuohta ja sámegielmáhttu.
  • Sámegiela gáibádusa sáhttá deavdit čuovvovaš vugiid mielde: Norgga joatkkaskuvllas sámegiella 1. dahje 2. giellan 2, Suoma logahagas eatnigielladutkkus dahje guhkes amasgielladutkkus ja Ruoŧa gymnásas eatnigiellan (modersmål 200 čuoggá) dahje ođđaáigásaš giellan (moderna språk 200-300 čuoggá) dahje vástideaddji sámegieloahppu doaibmi njuolggadusaid mielde. Sámegiela gáibádusa sáhttá maid deavdit sámegiela lohkanbadjeoahpuin, 30 oahppočuoggá, dahje vástideaddji oahpuin dahje ceavzit giellageahččaleami maid Sámi allaskuvla lágida. Jus lea eahpesihkarvuohta man dási gelbbolašvuohta ohccis lea, de ášši ovddiduvvo fágalaš árvvoštallamii ja meannuduvvo dán vuođul

Studenten

– Olmmoš fuobmá man nuorra čálalaš sámegiella lea. Go logat sámegiela ja sámi girjjálašvuođa bacheloroahpu de soaittát vel fuobmát mii sápmelaš lea.
Portrett av Joret Mihkkal Bals.
Joret Mihkkal Bals